O ústavní stížnosti Feriho obětí není stále rozhodnuto. Soudce Svatoň vydal za rok jen jeden nález
Ústavní soud již rok rozhoduje o tom, zda se ke třem obětem exposlance Dominika Feriho přidá dalších pět dívek. Žalobci totiž došli k závěrům, že dívky nedostatečně vyjádřily nesouhlas s pohlavním stykem, a tudíž nešlo o znásilnění. Stížnost by měl vyřešit soudce Jan Svatoň. Ten ale podle analýzy statistik vyřešených případů za ostatními kolegy silně zaostává. Za celý rok ve funkci vydal pouze jeden nález.
Před rokem – 25. února 2023 – se na Ústavní soud obrátilo pět obětí bývalého poslance Dominika Feriho, které státní zástupci vyřadili z trestního řízení. Jejich zmocněnkyně tehdy popisovala, že nikdo nezpochybnil, co se dívkám stalo, ale podle žalobců se nestal trestný čin. Stížnost proto směřuje na to, zda se chování exposlance TOP 09 dá právně kvalifikovat jako znásilnění.
Zmocněnkyně obětí i Dominik Feri se odvolali proti rozsudku. Obžalovaný to zdůvodnil na stovkách stran
Číst článek
„Pokud by stížnost byla úspěšná, musela by policie znovu zvážit, zda zahájí trestní stíhání za těchto pět skutků, nebo ne. Byla by přitom vázána tím, co jí Ústavní soud řekne,“ shrnul tehdy pro web A2 Alarm advokát Pavel Uhl, který ústavní stížnost podával.
Ústavní soud by tak měl rozhodnout, zda se ke dvěma znásilněním a jednomu pokusu o něj bude Feri zpovídat ještě z dalších skutků, které dívky popisují.
Tuto ústavní stížnost dostal na stůl soudce zpravodaj Jan Svatoň, který nastoupil v polovině února loňského roku jako poslední vybraný bývalým prezidentem Milošem Zemanem. O případu ale dosud nerozhodl.
„Ústavní soud si vyžádal potřebná vyjádření. Konkrétní termín rozhodnutí ale nelze odhadovat, délka řízení se vždy odvíjí od složitosti kauzy. Stěžovatelky se před Ústavním soudem dovolávají svého práva na účinné vyšetřování. V obecné rovině lze říci, že jde o složitou právní otázku,“ odpověděla pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluvčí soudu Kamila Abbasi.
Strohou odpověď poskytla i zmocněnkyně obětí Adéla Hořejší, která se nechtěla k projednávání stížnosti nijak vyjadřovat.
Jak rozhoduje Ústavní soud?
Ve většině případů Ústavní soud stížnosti občanů vyřídí odmítnutím jako zjevně neopodstatněné. Důvodem mohou být procesní překážky a rovněž skutečnost, že význam případu nedosahuje ústavněprávní roviny.
Asi dvacetina pak končí nálezem, kdy se soudci a soudkyně zabývají právním jádrem problému. Nálezy mají význam i pro další případy, proto je jejich argumentace, na rozdíl od odmítacích usnesení, propracovaná a rozsáhlá.
Ústavní soud pak statisticky vyhoví asi jednomu procentu stížností.
Jak ale ukázalo srovnání mezi současnými soudkyněmi a soudci soudu, Svatoň zaostává v počtu vydaných nálezů. Zatím od svého jmenování vydal jen jeden. V tomto srovnání například soudkyně Kateřina Ronovská, která se mezi kolegy na Ústavním soudu zařadila až v srpnu loňského roku, vydala takových rozhodnutí již osm.
Svatoň žádné vysvětlení ale nenabídl. Na zaslané dotazy týkající se jak posouzení stížnosti zvlášť zranitelných obětí, tak nízkého čísla vydaných nálezů odmítl reagovat.
„Z pověření soudce Svatoně vám sděluji, že e-maily ode mě obdržel, přičemž na otázky nebude reagovat,“ vzkázal přes mluvčí Abbasi.
Pochopení pro tak pomalé vyřizování případů nenašla například bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. „Vždycky byli, jsou a budou soudci, kteří jsou citlivější na řešení věcí, budou je posuzovat meritorně, a tedy více rušit rozhodnutí obecných soudů, a soudci méně citliví. Ale jeden nález za celý rok je skutečně extrém a téměř mi to až připadá, že se to jeví jako nespravedlivé,“ okomentovala situaci.
V poměru k ostatním zaostává
Server iROZHLAS.cz se také zaměřil na poměr mezi vydanými nálezy a odmítnutími usnesením pro zjevnou neopodstatněnost. Soudci většinou ve zhruba pěti procentech případů rozhodují právě vydáním nálezu. U soudce Svatoně je to ale desetkrát méně, tedy zhruba 0,5 procenta.
Rozhodování soudců
Poměr vydaných nálezů k odmítnutí případů usnesením u soudce Jana Svatoně
- Vydaných nálezů – 0,42 procenta
- Odmítnutí usnesením – 99,58 procenta
Průměr ostatních soudců Ústavního soudu v poměru vydaných nálezů k odmítnutí usnesením
- Vydaných nálezů – 5,58 procenta
- Odmítnutí usnesením – 94,42 procenta
Z vypočtení průměru byli vyřazeni ústavní soudci Lucie Dolanská Bányaiová, Zdeněk Kühn a Milan Hulmák, kteří byli prezidentem jmenováni až po 19. prosinci 2023.
Vysvětlení pro tak výrazný nepoměr nenabídl ani předseda soudu Josef Baxa. „Vámi vznesené dotazy směřují de facto k hodnocení soudce v momentálně běžícím případu. Odpověď předsedy Ústavního soudu (jakožto funkcionáře soudu) by vytvářela tlak na rozhodovací činnost soudce zpravodaje a celého senátu (tedy tlak na rozhodnutí určitým způsobem),“ odpověděla opět mluvčí Abbasi.
Ústavní stížnosti se soudcům zpravodajům přidělují rovnoměrně podle předem daného klíče, a tak není pravděpodobné, že by Svatoň dostával jen případy končící odmítnutím.
Podle bývalé ústavní soudkyně Wagnerové by se mělo rozhodnout také právě v případu obětí Dominika Feriho. „Jsou jiné případy, které mohou být stejně citlivé. Ale prostě jeden rok už je dlouhá doba, už by se s tím mělo hnout,“ vyzvala Wagnerová.
Svatoň se mezi ústavní soudce zařadil 15. února loňského roku jako poslední jmenovaný bývalým prezidentem Milošem Zemanem. Jednasedmdesátiletý muž v minulosti zastával akademické funkce, například byl děkanem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nebo vedoucím katedry ústavního práva a politologie.
Několik let pak asistoval ústavním soudcům. V tajné volbě Senátu ho v lednu loňského roku podpořilo 57 z 68 přítomných senátorů.
