Jak na úklid po povodni? Nebezpečím je infekce, všechno nasákavé je lepší vyhodit, radí epidemiolog

Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví a nepodceňovat ochranné pomůcky. Povodňová voda je totiž nejen špinavá, ale především kontaminovaná.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Benešov nad Černou na Českokrumlovsku po povodni

Benešov nad Černou na Českokrumlovsku po povodni | Foto: Petr Kubát | Zdroj: Český rozhlas

„Voda s sebou při povodni unáší vypláchnuté čističky odpadních vod, septiky, uhynulá zvířata, infekce, kterou normálně přenáší třeba jenom hlodavci… A může také obsahovat nejrůznější chemikálie,“ upozorňuje Pavel Danihelka z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak na úklid po povodni? Poslechněte si reportáž Evy Kézrové

„Je potřeba počítat s tím, že to, s čím pracujete, je potenciálně infekční materiál. Nemáme jistotu, že je infekční, ale může být – to znamená, pokud možno se vody vůbec nedotýkat,“ vysvětluje, proč by lidé při odklízení následků povodní měli pracovat vždy v holínkách, gumových rukavicích, a především nepodceňovat drobné odřeniny.

„Rána se vám může poměrně rychle zanítit a může to vést ke komplikacím. To znamená, jestli se někde škrábnete anebo píchnete o něco, a to je docela problém při povodních, protože tam nevidíte všechno, v takovém případě je potřeba ránu ošetřit a dezinfikovat,“ říká.

Oblečení se dá sterilizovat

Právě možná přítomnost nebezpečných mikroorganismů je důvod, proč se mnohé věci vystavené kontaminované vodě nedají zachránit a musí se vyhodit. A nejde jen o jídlo z ledniček a mrazáků odpojených několik dní od elektřiny.

Krnov | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

„Asi nejjednodušší rada je, že všechno, co je nasákavé, je problém,“ shrnuje Pavel Danihelka. Takže peřiny, matrace, koberce, gauče anebo třeba dřevotříska, to všechno se dá jen stěží zachránit. Nedají se sterilizovat, jako například oblečení.

„U porézních věcí, jako jsou textilie, doporučuji vyprat při vysoké teplotě minimálně 60 stupňů. Pokud to nepůjde vyprat a hodně vám na tom záleží, tak to nechat profesionálně vyčistit, ale upozornit, že to je z povodně, ať s tím podle toho zacházejí. A pokud to není příliš cenná památka, tak asi v takovém případě vyhodit taky,“ doporučuje.

Odpad netřiďte, ochráníte ostatní

Při povodňovém úklidu zapomeňte také na třídění odpadu. „Protože kdybychom třídili papír zvlášť a plasty zvlášť, a něco z toho by bylo infikováno, tak potom to bude na té třídírně procházet rukama dalších lidí a oni jsou potom vystaveny vysokému riziku,“ popisuje Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické.

Facebook zablokoval stránku neziskové organizace RESCO. Skupina pomáhá v povodni postiženém Zátoru

Číst článek

Naopak hladké a omyvatelné předměty především z plastu nebo kovu se zachránit dají. Experti radí umýt je čistou vodou a běžnými čistícími prostředky, které jsou zároveň dezinfekční.

„Ať už je to dezinfekce na bázi oxidace, to jsou typicky třeba různé chlornany jako Savo a tak. Anebo jsou to takzvané kvartérní amoniové soli, jako třeba Sanytol – nenarušují povrchy, takže se dají použít na většinu věcí,“ dodává.

U chlórovaných prostředků musíme myslet na to, že dochází k uvolňování chloru, takže je potřeba je používat venku anebo ve větrané místnosti. Alkoholová dezinfekce je zase vhodná i pro citlivější věci, jako například elektroniku.

Elektroniku dezinfikujte isopropanolem

„Co se týče dezinfekce, tak je dobrý isopropanol, případně spreje na čistění elektroniky nebo jejích povrchů. Isopropanol je podobný ethanolu, který běžně známe, jen má trochu delší řetězec a má lepší schopnost rozpouštět mastnotu,“ upřesňuje Jan Havlík.

Pro pravidelnou dezinfekci rukou je podle něj ideální takzvaně „covidová“ dezinfekce, což je směs alkoholu a peroxidu vodíku.

„Peroxid vodíku je schopen zabíjet spory bakterií, které alkohol zabít nezvládne. A kromě toho se tam přidává voda a malé množství glycerinu,“ popisuje chemik.

„Glycerin je vazká kapalina, která se špatně odpařuje a udržuj takový film, aby nám ruce nevysychaly, nepopraskaly ruce a abychom nedostali třeba ekzém.“

Některé infekce se mohou projevit i několikadenním zpožděním, takže v případě teploty nebo průjmu je nutné informovat lékaře o kontaktu s povodňovou vodou.

Knihkupectvím v Krnově se prohnala voda | Foto: Ľubomír Smatana | Zdroj: Český rozhlas

Eva Kézrová, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme