Možnost odmítnutí pro zneužití práva. Jaké další změny obsahuje vládní novela informačního zákona?
Vláda Petra Fialy (ODS) připravila novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Donutila ji k tomu implementace práva Evropské unie. Ministerstvo vnitra - předkladatel novely - však jde v úpravách formulací ještě o kus dál, nově by se měl zákon týkat například i společnosti ČEZ.
Omezit, či neomezit právo veřejnosti na informace? To je otázka, se kterou se poslanci v následujících týdnech budou muset vypořádat. Na sněmovních stolcích jim totiž leží novela zákona o svobodném přístupu k informacím, aby do ní zanesli právní úpravy Evropské unie. Ministerstvo vnitra, které zákon překládá, jde však ve změnách ještě dál.
26:39
Zveřejnění zdravotního stavu prezidenta by mohlo jít i proti jeho vůli, tvrdí expert na právo k informacím
Číst článek
Největší debata se bude zřejmě vést o tom, jakých firem se bude informační povinnost nově týkat. V současné době se totiž zákon na společnosti s méně než stoprocentní majetkovou účastí státu nevztahuje. Nově by tak všechny firmy, ve kterých má stát rozhodující postavení, měly část žádostí o informace poskytovat.
„Ve výsledku vzniká formulace povinných subjektů, která bohužel některým subjektům oproti současnému stavu umenšuje (100% vlastněné státem - pozn. red.) jejich informační povinnost a některým právě přidává (částečně vlastněné státem - pozn. red.). Obě tyto skupiny mají ve výsledku prakticky stejnou informační povinnost,“ komentuje pro server iROZHLAS.cz Oldřich Kužílek, spolutvůrce informačního zákona.
Jak ale bude vypadat konečná podoba zákona, o tom se zřejmě povedou spory. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce podpořit vládní verzi.
„Souhlasím s tím, aby zůstala zachována povinnost státních a obecních firem poskytovat informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Současně však podpořím úpravu, která zajistí, aby tyto společnosti nebyly neoprávněně znevýhodněny v oblastech vysoce konkurenčního prostředí, v nichž se pohybují,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz. Dodal zároveň, že stojí za návrhem, který schválila vláda.
„Současný vládní návrh ale není dostatečně transparentní a já věřím, že se nám ho ve sněmovně podaří opravit“
Alena Schillerová (ANO)
Proti se staví předsedkyně největšího opozičního klubu Alena Schillerová (ANO). Po novele by požadovala větší transparentnost, zároveň upozorňuje - stejně jako Stanjura -, že případná změna nesmí ohrozit postavení společností na trhu. „Současný vládní návrh ale není dostatečně transparentní a já věřím, že se nám ho ve sněmovně podaří opravit,“ napsala pro iROZHLAS.cz.
Více či méně informací?
Jakých společností by se týkalo zveřejňování informací? Firma by musela „vykonávat relevantní činnost podle zákona o zadávání veřejných zakázek“, podnikat v poskytování služeb na železnici nebo silnicích, v letectví nebo v lodní dopravě.
Od tesilek k infozákonu. Advokátní komora má zveřejňovat všechno, rozhodl úřad
Číst článek
Pokud by společnosti splnily jednu z výše uvedených podmínek, rozhodovaly by ještě o tom, zda konkrétní informaci poskytnout. Připravovaná novela počítá se dvěma možnostmi, kdy by právo na informace nemělo šanci. „Pokud tyto činnosti jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání této veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku,“ vyjmenovává jeden odstavec.
Druhý přidává možnost odmítnutí, pokud by zveřejnění informace znevýhodnilo veřejnou instituci na relevantním trhu.
Už nyní však vyvstávají otázky, zda nebudou takové formulace zneužívané.
„Obáváme se toho, že toto rozhraničení bude velmi těžce uchopitelné. Je to velmi nepřehledné pro nějaké uchopení. Bude hrozně složité vyjasňovat, co se tím myslí. Považuji to za poměrně nešťastné formulace, které vznikly hodně velkým přetlačováním během vyjednávání. Nebyla tam kapacita na racionální analýzu z nadhledu,“ upozorňuje Kužílek, člen projektu nevládních neziskových organizací Rekonstrukce státu.
Další změny?
Zákon určitou změnou projít musí, neshoduje se totiž s evropským právem. Implementace z Evropské unie se týká především úpravy v oblasti otevřených dat. Nově tak budou muset úřady a další povinné subjekty zveřejňovat své databáze a evidence, pokud je mají.
Evropské změny však nově také definují pojem veřejný podnik.
‚Zase proti transparentnosti.‘ Změnu infozákona ve prospěch Hradu vláda prosazuje hned třemi způsoby
Číst článek
Další chystanou změnu - nyní však již domáckou - je ochrana proti zneužití práva. Úřady a veřejné podniky tak budou mít větší oporu v zákoně pro odmítnutí podané žádosti.
„Objeví se tam poprvé formulace o možnosti odmítnutí žádosti pro zneužití práva na informace. Tento princip zde byl vždy, plyne z obecných právních principů právního státu. Nyní to pouze vyjde i v tomto zákoně, není to změna právního stavu. Je to ale klíčové, protože i když byly povinné subjekty vystavené zneužití, tak neměly odvahu to odmítnout,“ přibližuje spoluautor novely Kužílek.
Zatěžovací a nátlaková
Aby autor žádosti neobdržel informace kvůli zneužití zákona, musel by mu úřad dokázat jeden ze dvou možných důvodů: buď zatěžovací skutkovou podstatu, nebo podstatu nátlakovou.
O co jde? „Zatěžovací, když se někdo ptá na informace se skrytým cílem znepříjemnit povinnému subjektu život, zatížit ho žádostmi. Samotný počet podaných žádostí ale není důvodem pro takový úsudek,“ komentuje Kužílek.
Naopak nátlaková žádost by směřovala například na konkrétního pracovníka. „Kdyby mi nějaký úředník dal pokutu, tak na něj podám žádost, kolik za to bere. Není to ale tak jednoduché. Může nastat situace, že rozhodnutí by bylo tak špatné, že se tazatel může dožadovat informací, jaké má úředník vzdělání a jak je za to odměňován,“ říká.
Platy a odměny úředníků
Novela by také měla přispět k zastavení chaosu ohledně zveřejňování platů a mimořádných odměn vysoce postavených úředníků. Současná praxe byla taková, že jeden úřad poskytl veškeré informace bez problémů, zatímco druhý je anonymizoval a odmítal například sdělit, co bylo důvodem odměny.
„To byla vždy úplná absurdita, nynější novela by měla říct, že u výše postavených a významnějších úředníků a funkcionářů je správně první varianta,“ upřesňuje expert na zveřejňování informací Kužílek.
