Dezinformační video ‚topení migrantů‘ natočil policista, případ řeší vnitřní kontrola
Vytvořil milionové dezinformační video, které oblétlo Evropu. Český turista měl na řecké Krétě natočit topící se uprchlíky, jejichž záběry chtěla média podle něj použít do zpravodajství. Vše ale bylo jinak, šlo o hraný dokument řecké režisérky. Nyní se navíc zjistilo, že autor videa Marek Chrastina je policistou obvodního oddělení v Šumperku. Informoval o tom týdeník Respekt.
„Že jsem policista, to nikdo neví, zatím mají jen mé jméno a víc se o mně neví, a jestli to napíšete, tak to popřu,“ řekl pro Respekt šumperský policista Marek Chrastina, autor dezinformačního videa, které v Česku, Polsku, Španělsku, Francii nebo Spojeném království vidělo přes 1,2 milionu lidí.
Vytvořil milionové dezinformační video, které oblétlo Evropu. Jeho profil zmizel z Facebooku
Číst článek
Skupina žen zahalených do šátků na jeho dezinformačním videu z Kréty vstupuje do vody, přičemž s sebou nesou plné rance věcí. Míří k mužům, kteří se ve vodě jakoby topí.
„Tady to máš, ty chudáky... Chudáci uprchlíci. Takhle přesně funguje to, co nám pouští do televize,“ komentuje dění Chrastina.
Video ale podle reportérů agentury AFP a německého serveru Corrective.org, kteří se ho rozhodli prověřit, uvádí nepravdu. Režisérka Eleni Vlassi ani její kameraman nepracují pro žádnou zpravodajskou agenturu. Jsou to filmaři, kteří v té době připravovali dokumentární snímek nazvaný Země zbraní Panny Marie Bolestné.
Dokument vypráví o řeckých migrantech, prchajících mezi roky 1919 a 1922 před turecko-řeckou válkou. Zachycená scéna se odehrává v Turecku v roce 1922, kdy Řekové utíkali před velkým ohněm. Pokoušeli se zachránit v moři a mnoho lidí se tehdy utopilo.
‚Co neuvidím, tomu neuvěřím‘
„Vidím to pořád trochu jinak, přečtěte si, co o tom píšou AE News,“ prohlásil policista Chrastina s odkazem na server, který ministerstvo vnitra označilo jako dezinformační. Režisérce se chce omluvit až poté, co uvidí celý její film. „Počkám si, až ten dokument uvidím. Co nevidím na vlastní oči, tomu nemůžu věřit,“ dodal.
Čech zveřejnil video ‚inscenovaného topení migrantů‘ na Krétě. Ve skutečnosti šlo o natáčení dokumentu
Číst článek
Pro Chrastinu může mít video i jeho odkazování na server Aeronet ještě dohru.
„Informace o tom, zda se jedná, či nejedná o dezinformační web, je daleko zásadnější pro policistu, který se v rámci plnění úkolů pohybuje v internetovém prostředí, než pro policistu, který se běžně s touto problematikou nesetkává,“ vysvětlil Respektu mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán.
Případem už se zabývají i policejní kontrolní orgány. „Okolnostmi se zabývá odbor vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje,“ upřesnila pro iROZHLAS.cz šumperská policejní mluvčí Jiřina Vybíhalová.
„Důvodem je prověření, zda v souvislosti se zveřejněným videozáznamem nemohlo dojít k pochybení policisty, zejména poškození dobrého jména Policie ČR,“ doplnila Vybíhalová, proč se odbor případem zabývá.
Chrastinu podle jeho manželky situace mrzí. „A že odkazuje na články Aeronetu, to je asi proto, že je zahnaný v koutě a hledá, čeho by se chytil,“ říká s tím, že je to slušný člověk.
A dodává, že její manžel video z facebooku rychle odstranil, ale jeho sdílení na internetu už zastavit nešlo. „Myslel si, že to na facebooku uvidí jen pár přátel, takový ohlas nečekal,“ uzavírá pro týdeník Respekt.
Rozhovor s Chrastinou pro iROZHLAS
Autorem videa, jež zachycuje údajné vyrábění fake news, je Marek Chrastina. Redakce serveru iROZHLAS.cz ho kontaktovala prostřednictvím facebooku, telefonický rozhovor odmítl.
Podle čeho jste usoudil, že na břehu docházelo k inscenaci topících se uprchlíků?
Šel jsem po nábřeží a viděl jsem oblečené ženy, jak vstupují do moře. Pak vidím na břehu lidi, foťáky a další. Vytáhl jsem video a natáčel, co jste již viděl. Neptal jsem se, co točí, neboť umím jen rusky a mé neplnoleté dítě se jich odmítlo ptát.
A podle čeho jste tedy usoudil, že se jedná o inscenované natáčení uprchlíků a „takhle vznikají zprávy“, jak tvrdíte ve videu?
Že by točili nějaký film, mi vzhledem k použitým záznamovým zařízením nepřišlo. I dron byl nic moc. A to dirigováni ženy z břehu, jak si v moři mají lehnout, bylo výmluvné. Celé toto natáčení trvalo maximálně 15 minut. Po natočení videa jsem se šel podívat na nedalekou pevnost, a když jsme se tak po pěti minutách vrátili, již tam nikdo nebyl.
Francouzská i německá média vaše video ověřila a spojila se dokonce s ženou, která podle vás „dirigovala z břehu“. Jmenuje se Eleni Vlassi a natáčela v moři jednu z posledních scén hraného dokumentu Země zbraní Panny Marie Bolestné. Zaznamenaná scéna se odehrává v Turecku v roce 1922, kdy Řekové utíkali před velkým ohněm. Pokoušeli se zachránit v moři a mnoho lidí se tehdy utopilo. Máte zájem se k této informaci nějak vyjádřit?
Rád tento dokument uvidím, a pak se klidně vyjádřím. Pokud je to dokument, vždy se to dá dodatečně dát veřejnosti na vědomí.
Vaše video podle francouzské agentury vidělo až 1,2 milionu lidí. Necítíte tedy potřebu uvést na pravou míru to, že si nejste stoprocentně jistý svou teorií o přípravě falešných zpráv? Omluva tedy přichází v úvahu, až uvidíte hotový dokument?
Mrzí mě to, již mi současně píše někdo asi z Francie, ale veřejné se vyjadřovat nebudu.
A co myslíte tou anonymitou, když jste video zveřejnil na sociální síti pod svým jménem? Autorství jste také nijak nezpochybnil. Francouzská agentura AFP vás přímo ve svém textu jmenovala. V odkazu na svém facebooku máte přímo uvedeno Marek Chrastina.
Těch je několik. Píši si s někým z AFP, Rémi Banet.
Neplánujete tedy nějaké dodatečné vyjádření?
Bude u toho dokumentu, teď to řeším.
Takže v momentě, kdy uvidíte záběry z dokumentu, chystáte omluvu?
Už jsem ho teď viděl, sekvenci. Pán mi ji poslal v messengeru. Omluva bude u dokumentu „The 1922 Greek exodus from Asia Minor“.
A vyjádření například na svém facebookovém profilu tedy neplánujete?
To ano. Budu si hlídat, až bude předmětný filmový dokument zveřejněný, a pak na něj při vysvětlení mého omylu odkáži. Aby to pochopili nezvratitelně všichni.
