Čech zveřejnil video ‚inscenovaného topení migrantů‘ na Krétě. Ve skutečnosti šlo o natáčení dokumentu
Několik českých webů v posledních týdnech sdílelo video českého turisty s komentářem o „inscenaci topících se uprchlíků", kterou si točí média, aby tak vytvářela falešné zprávy. Ve skutečnosti se jedná o scénu z filmu, který připomíná turecko-řeckou válku z počátku 20. století. Po stopách videa se vydaly francouzská agentura AFP a německý server Correctiv.org. „Mrzí mě to,“ reagoval na zjištění autor videa, s nímž iROZHLAS.cz hovořil.
Video z pláže na řeckém ostrově Kréta se začalo internetem šířit minulý měsíc. Skupina žen zahalených do šátků na něm vstupuje do vody, přičemž s sebou nesou plné rance věcí. Míří k mužům, kteří se ve vodě jakoby topí.
1,2 milionu lidí
Video vidělo více než 1,2 milionu lidí v Česku, Polsku, Španělsku, Francii a Spojeném království, připomíná Le Monde. Na serveru YouTube je dokonce verze s anglickými titulky. Odkaz na svém facebookovém profilu sdílel například místopředseda SPD a poslanec Radim Fiala. Jeho vyjádření redakce shání.
Informovaly o něm i některé weby, jak upozornil server Hatefree. „Takto vypadá výroba ,středomořské reality‘ pro západní mainstreamová média!” napsal například proruský server Aeronet. O údajném incidentu informovaly rovněž servery AC24, Europortal.cz a Pravdive.eu. Záznam vyvolal na sociálních sítích vlnu nenávistných projevů.
Vzápětí se záběr stočí na kameramana a režisérku, kteří lidi instruují, co mají dělat.
Video, které sdílela facebooková stránka AntiKavárna, doprovází autor komentářem v češtině: „Na Krétě jsem ve městě Lerapetra natočil zajímavé video. Závěr si jistě každý udělá sám. Jo, nad mořem lítá dron, kdyby ho někdo nezaregistroval.“
A dodává, že podle něj se média snaží zinscenovat scénu tonoucích se uprchlíků. „Takhle přesně funguje to, co nám pouští do televize.“
Dokument o exodu
Autenticitu záběrů se - nezávisle na sobě - rozhodly ověřit francouzská zpravodajská agentura AFP a německý server Correctiv.org, který podobné informace prověřuje pravidelně.
Obě redakce rychle dospěly k témuž zjištění: video uvádí nepravdu. Režisérka ani kameraman nepracují pro žádnou zpravodajskou agenturu. Jsou to filmaři, kteří v té době připravovali dokument o řeckých migrantech, prchajících mezi roky 1919 a 1922 před turecko-řeckou válkou.
Jak upozorňuje deník Le Monde, agentura AFP zjistila, že režisérkou je Eleni Vlassi. Ta novinářům vysvětlila, že se jednalo o „natáčení dokumentárního filmu Země zbraní Panny Marie Bolestné“.
Zachycená scéna se odehrává v Turecku v roce 1922, kdy Řekové utíkali před velkým ohněm. Pokoušeli se zachránit v moři a mnoho lidí se tehdy utopilo. Lidé, kteří jsou na videu vidět, jsou ve skutečnosti dobrovolníci kulturního sdružení na Krétě.
Francouzská agentura na svůj twitter i umístila trailer ke snímku, v němž je jasně poznat scénu z moře, natáčenou na Krétě.
Serveru Correctiv pak režisérka napsala mnohem obsáhlejší odpověď, v níž se proti videu rázně ohradila a označila ho za snahu poškodit její dobré jméno. Tvrdí, že záběry byly pořízeny nelegálně a vyhrazuje si právo celou situaci řešit u soudu.
Poslechněte si příběh videa z Kréty
Číst článek
Vlassi zároveň vysvětlila, že šlo o jednu z posledních natočených scén, protože s tvorbou začali už v září 2017.
Mrzí mě to
Jak francouzský, tak německý server zdůrazňují, že video předkládá divákům nepravdivá fakta.
Autorem záběrů je Marek Chrastina. „Že by točili nějaký film, mi vzhledem k použitým záznamovým zařízením nepřišlo. I dron byl nic moc. A to dirigování ženy ze břehu, jak si v moři mají lehnout, bylo výmluvné,“ napsal v sobotu serveru iROZHLAS.cz.
„Mrzí mě to,“ dodal s tím, že ho již kontaktovala agentura AFP a viděl sekvenci z natáčeného dokumentu. Právě u něj by se měla objevit omluva.
Jinak ale žádnou nechystá. „Budu si hlídat, až bude předmětný filmový dokument zveřejněný, a pak na něj při vysvětlení mého omylu odkáži. Aby to pochopili nezvratitelně všichni.“
Omluva bude
Autorem videa, jež zachycuje údajné vyrábění fake news, je Marek Chrastina. Redakce serveru iROZHLAS.cz ho kontaktovala prostřednictvím facebooku, telefonický rozhovor odmítl.
Podle čeho jste usoudil, že na břehu docházelo k inscenaci topících se uprchlíků?
Šel jsem po nábřeží a viděl jsem oblečené ženy, jak vstupují do moře. Pak vidím na břehu lidi, foťáky a další. Vytáhl jsem video a natáčel, co jste již viděl. Neptal jsem se, co točí, neboť umím jen rusky a mé neplnoleté dítě se jich odmítlo ptát.
A podle čeho jste tedy usoudil, že se jedná o inscenované natáčení uprchlíků a „takhle vznikají zprávy“, jak tvrdíte ve videu?
Že by točili nějaký film, mi vzhledem k použitým záznamovým zařízením nepřišlo. I dron byl nic moc. A to dirigováni ženy z břehu, jak si v moři mají lehnout, bylo výmluvné. Celé toto natáčení trvalo maximálně 15 minut. Po natočení videa jsem se šel podívat na nedalekou pevnost, a když jsme se tak po pěti minutách vrátili, již tam nikdo nebyl.
Francouzská i německá média vaše video ověřila a spojila se dokonce s ženou, která podle vás „dirigovala z břehu“. Jmenuje se Eleni Vlassi a natáčela v moři jednu z posledních scén hraného dokumentu Země zbraní Panny Marie Bolestné. Zaznamenaná scéna se odehrává v Turecku v roce 1922, kdy Řekové utíkali před velkým ohněm. Pokoušeli se zachránit v moři a mnoho lidí se tehdy utopilo. Máte zájem se k této informaci nějak vyjádřit?
Rád tento dokument uvidím, a pak se klidně vyjádřím. Pokud je to dokument, vždy se to dá dodatečně dát veřejnosti na vědomí.
Vaše video podle francouzské agentury vidělo až 1,2 milionu lidí. Necítíte tedy potřebu uvést na pravou míru to, že si nejste stoprocentně jistý svou teorií o přípravě falešných zpráv? Omluva tedy přichází v úvahu, až uvidíte hotový dokument?
Mrzí mě to, již mi současně píše někdo asi z Francie, ale veřejné se vyjadřovat nebudu.
A co myslíte tou anonymitou, když jste video zveřejnil na sociální síti pod svým jménem? Autorství jste také nijak nezpochybnil. Francouzská agentura AFP vás přímo ve svém textu jmenovala. V odkazu na svém facebooku máte přímo uvedeno Marek Chrastina.
Těch je několik. Píši si s někým z AFP, Rémi Banet.
Neplánujete tedy nějaké dodatečné vyjádření?
Bude u toho dokumentu, teď to řeším.
Takže v momentě, kdy uvidíte záběry z dokumentu, chystáte omluvu?
Už jsem ho teď viděl, sekvenci. Pán mi ji poslal v messengeru. Omluva bude u dokumentu „The 1922 Greek exodus from Asia Minor“.
A vyjádření například na svém facebookovém profilu tedy neplánujete?
To ano. Budu si hlídat, až bude předmětný filmový dokument zveřejněný, a pak na něj při vysvětlení mého omylu odkáži. Aby to pochopili nezvratitelně všichni.
