Digitalizace stavebního řízení není jen proces. Má dopad do ekonomiky státu, říká šéf Svazu měst a obcí
Svaz měst a obcí varuje před kolapsem stavebních úřadů a jeho předseda označil přípravu digitálního stavebního řízení za humpoláckou. „Představen byl jen systém, jeho komponenty,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda Svazu měst a obcí, starosta Kyjova, náměstek hejtmana Jihomoravského kraje a lídr kandidátky Starostové pro jižní Moravu v krajských volbách František Lukl.
Ve čtvrtek jste jako vedení Svazu měst a obcí vyzvali ministra pro místní rozvoj, aby svolal jednání s organizacemi, na které dopadají změny v digitalizaci, a to za účasti premiéra Petra Fialy. Máte už nějakou reakci?
Ve čtvrtek bychom měli mít s panem ministrem on-line setkání, kdy bychom chtěli domluvit podrobnosti našeho společného velkého setkání, věřím, že již za účasti pana premiéra.
Šokovalo nás, že nefunkčnost systému byla svalována na starosty a úředníky. Všichni jsme byli připraveni v novém systému pracovat, místo školení nám ale byly představeny jednotlivé nedoladěné komponenty, říká František Lukl
A to z toho důvodu, aby tato jednání neprobíhala separátně pouze s jednotlivými organizacemi, ale abychom všichni zasedli k jednomu stolu, řekli k systému své výtky a možná řešení, neboť samozřejmě jedno řešení nemusí úplně odpovídat druhé straně.
Nejsem idealista a nemyslím si, že po tomto společném jednání bude vše zalito sluncem, ale myslím si, že už od počátku jsme si takto měli společně sednout, všechny námitky dát na stůl a říci si zcela otevřeně, kdy budou odstraněny a kdy systém bude ideálně funkční.
Proč chcete, aby tam byl i pan premiér?
Považujeme to za důležité, neboť digitalizace stavebního řízení není jenom o procesu. Netýká se to pouze stavebních úřadů a stavebníků, ale má to hluboký dopad i do ekonomiky státu.
Na tiskové konferenci jsme uvedli některá tvrdá data, která vycházejí z Českého statistického úřadu, a ten jednoznačně konstatoval, že v roce 2023 bylo ročně vydáno 80 000 stavebních povolení s hodnotou staveb 600 miliard korun. Jakékoli zdržení, byť měsíční, tedy může mít hluboký dopad právě do ekonomiky ČR a vůči stavebníkům.
Netýká se to pouze ministerstva, je to problém, který jde napříč jednotlivými odbornostmi v rámci našeho hospodářství.
Bartoš má čas do konce prázdnin, shodli se poslanci koalice ohledně opravy chyb ve stavebním řízení
Číst článek
Máte pocit, že pan premiér nevnímá, jak velký problém to je?
Je možné, že jsem to nezaznamenal, ale žádné jeho vyjádření jsem neslyšel. Očekává se to ale nejenom ve vztahu k samosprávám, ale také k úředníkům a bezesporu i stavebníkům. Viděl jsem vyjádření jednotlivých ministrů napříč politickým spektrem, ale ne od hlavy vlády. Myslím si, že je to více než potřebné.
Vy jste ve čtvrtek jako Svaz měst a obcí varovali před kolapsem stavebních úřadů. Co tím myslíte? Jak by kolaps mohl vypadat a kdy a za jakých okolností hrozí?
Musíme si uvědomit, že stavební úřady čelily k 30. červnu obrovskému náporu žádostí a podání podle starého systému. Například na městský úřad v Kyjově došlo za celý červen kolem 450 žádostí, z toho 300 bylo za poslední týden.
Pokud k tomu ještě přičteme 70 žádostí od speciálních stavebních úřadů, jde o nárůst o 440 %, se kterým se musejí úředníci stavebních úřadů vypořádat. Není to tak, že by se k 1. červenci překlopili a jeli v novém systému, všechny žádosti musejí ve starém systému zúřadovat a pak se mohou teprve pustit do toho nového.
„Problém je i podstav úředníků stavebních úřadů“
Nedá se ale předpokládat, že o co více žádostí přišlo v červnu, o to méně jich přijde teď?
Podání je samozřejmě méně, nicméně pořád jich je velké množství. I když ministerstvo posunulo lhůty k vyřízení, samozřejmě bude velmi složité je dodržet. Velcí investoři, kteří mají projekty zaúvěrované, se obávají, že to bude mít negativní dopad i do financování.
Podstatné je, že řada úředníků stavebních úřadů skončila nebo se přesunula na jiné agendy v rámci samostatné působnosti úřadu. V tuto chvíli tedy máme podstav úředníků stavebních úřadů. Nejvíce mě ale na celé věci mrzí, a jsou z toho rozčarováni i zaměstnanci stavebních úřadů, bagatelizace rozsahu a závažnosti nefunkčnosti systému.
Šokovalo nás také to, že v první fázi byla nefunkčnost systému svalována na starosty, kteří údajně neposouvali úředníky ke školení, anebo že se úředníci nechtěli učit novým věcem. Musím důrazně říci, že opak je pravdou. Všichni jsme předpokládali, že školení bude probíhat tak, že se ukáže, jak stavebně povolit nový rodinný dům.
Oborové organizace si stěžují na Portál stavebníka. Navrhují úpravy, požadují schůzku s vládou
Číst článek
Představen byl ale pouze systém, jeho jednotlivé komponenty. U mnohých věcí bylo řečeno, že se stále dopracovávají. A to je holá skutečnost i na základě dopisu z ministerstva pro místní rozvoj, kdy jednotlivé skutečnosti budou opravovány v srpnu či září.
Hlavním důvodem, proč podle vás hrozí kolaps, je tedy to, že přišlo příliš žádostí ještě na konci června, nebo to, že nový systém nefunguje, nebo to, že máte málo úředníků?
Je to mix všeho dohromady. Úředníci musejí nejprve zpracovat veškerá podání do 30. června. K tomu samozřejmě běží a jsou velká očekávání stavebníků v novém systému, který není úplně funkční.
Pokud zmíním to nejdůležitější, tak je to nepropojení s registry a s dalšími systémy, nepropojení s ekonomickými systémy, které byly ve starém systému. Chybějí šablony, kterých je mnoho desítek, a chybí poctivý manuál. Měsíc po spuštění ještě není stoprocentně odladěný.
To znamená nával na jedné straně, nefunkční systém na straně druhé a testování v ostrém provozu na tak robustní systém, kterým digitalizace je, je něco absolutně nepřijatelného. Všichni si přejeme digitalizaci, která přispěje ke zrychlení stavebního řízení, ale ne v této fázi, kdy systém takto společně odlaďujeme.
Je systém pro úředníky úplně nepoužitelný, nebo ho mohou používat, ale znamená to pro ně více práce? Mohl být problém do jisté míry i na straně měst a obcí? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu výše.
