Každý krok zaznamenaný na půl roku. Ústavní soud rozhoduje o zrušení plošného sledování občanů

Už podruhé se ústavní soudci zabývali povinností mobilních operátorů uchovávat záznamy o pohybu jednotlivých osob, k informacím se následně mohou dostat rozvědky nebo policie. V roce 2011 soudci sledování zrušili, zákonodárci ho ale znovu vrátili do zákona. Nyní vyslechli zástupce telefonních operátorů, akademické obce, ministerstva vnitra, žalobců, obhájců i policie. Vyhlášení rozhodnutí ale odročili na neurčito.

Brno (Aktualizováno: 15:38 27. 3. 2019) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soudci Jan Filip, Milada Tomková, předseda Pavel Rychetský, Jaromír Jirsa a Jaroslav Fenyk (zleva doprava)

Ústavní soudci Jan Filip, Milada Tomková, předseda Pavel Rychetský, Jaromír Jirsa a Jaroslav Fenyk (zleva doprava) | Zdroj: ČTK

Povinnost mobilních operátorů uchovávat údaje se týká data, času, způsobu a doby trvání komunikace, nikoliv obsahu hovorů a zpráv.

Bradáčová: Provozní a lokalizační údaje policie od operátorů potřebuje, slouží jako důkaz

Číst článek

V době chytrých telefonů, které se pravidelně připojují do sítě například kvůli stahování e-mailů či zpráv na sociálních sítích, tak vzniká kompletní obrázek chování každého uživatele: od pravidelné cesty do práce až po informaci o tom, kde dotyčný tráví večery.

Loni 332 892 případů

Operátoři musejí záznamy uchovávat po dobu šesti měsíců. Povinnost zavedli čeští zákonodárci poprvé v roce 2005, a to v reakci na evropskou směrnici o uchovávání telekomunikačních údajů.

Jak plyne z aktuální zprávy Českého telekomunikačního úřadu, vloni operátoři oprávněným orgánům – tedy policii, rozvědkám a České národní bance – předali informace o pohybu zákazníků v 332 892 případech.

Kam jsi včera šel tak sám?

Co všechno operátoři uchovávají a jak konkrétně zaznamenané informace vypadají, se dozvíte v článku z projektu Českého rozhlasu Zmizelá.

To je o čtvrtinu více než v roce 2017. Úřad nicméně upozorňuje, že skutečné je číslo nižší: když o jednu informaci žádá více úřadů, počítá se každá žádost zvlášť. A jedna žádost pokryje maximálně tři hodiny pohybu. Pokud tedy například policisté potřebují záznamy o delším časovém období, musejí podat žádostí více.

Padesát osm poslanců se nyní snaží přesvědčit Ústavní soud, že taková praxe příliš zasahuje do soukromí občanů. Bylo by to již podruhé. 

V roce 2011 ústavní soudci sledování zrušili, mimo jiné i proto, že tehdejší zákonná úprava neobsahovala dostatečné záruky, že citlivé informace o pohybu osob budou využívány jen v odůvodněných případech a nebude hrozit jejich zneužití.

Podle soudu navíc nic nenasvědčovalo tomu, že plošné sledování skutečně pomáhá potírat zločin. „Lze odkázat na analýzu Spolkového úřadu vyšetřování SRN, který na základě porovnání statistických údajů o spáchané závažné trestné činnosti na území SRN za období před a po přijetí předmětné právní úpravy k data retention dospěl k závěru, že použití nástroje plošného a preventivního uchovávání provozních a lokalizačních údajů nemělo téměř žádný vliv na snížení počtu spáchaných závažných trestných činů ani na míru jejich objasňování,“ napsali tehdy soudci do nálezu.

Vlastní informace

V minulosti lidé nemohli získat ani vlastní informace, které o nich operátor uchovává. To se změnilo až po zásahu Úřadu pro ochranu osobních údajů, V současnosti si uživatel své záznamy může nechat vypsat, obvykle za to ale musí operátorovi zaplatit.

„Obdobné závěry lze přitom učinit i při zběžném pohledu na statistické přehledy kriminality na území České republiky zveřejňované Policií České republiky,“ dodali.

Nyní poslanci namítají, že se se od té doby prakticky nic nezměnilo. „V České republice došlo k neoprávněnému vyžádání osobních údajů desítek osob, zejména politiků nebo podnikatelů, včetně předsedy Ústavního soudu nebo osob z okolí prezidenta republiky příslušníkem cizinecké policie v roce 2011,“ píšou. A podle nich ani změny v zákoně po předchozím rozhodnutí Ústavního soudu zabezpečení dat nijak nezlepšily.

Navíc Slovensko, Rakousko, Nizozemsko či Slovinsko informace o pohybu občanů neuchovává, v Německu se data ukládají jen po dobu čtyř týdnů. Ve zmíněných zemí do ukládání dat zasáhly ústavní soudy.

Údaje pro marketing

Český Ústavní soud nyní k otázce zákonnosti uchovávání provozních a lokalizačních údajů pořádal veřejné ústní jednání, na kterém si vyslechl argumenty operátorů, policistů a expertů z oboru. 

Podle ústeckého pirátského zastupitele Lukáše Blažeje, který se jednání soudu účastní jako návštěvník, zde operátor T-Mobile přiznal, že shromážděné informace o uživatelích komerčně využívá, například pro marketing.

Právnička společnosti T-Mobile Vanda Kellerová soudcům řekla, že operátoři získávají souhlas od klientů. „Sbíráme ale jiný rozsah dat,“ uvedla s tím, že je například nezajímá, kde se klienti při komunikaci nacházeli.

MVČR (na dotaz navrhovatele): Předchozí zrušení #dataretention nemělo vliv na celkovou objasněnost trestných činů, ale na konkrétní případy ano. Našli jsme tři části těla na různých místech a nemohli hledat telefonní číslo, které se pohybovalo na všech třech místech.

11:45 – 27. 03. 2019

3

Ministerstvo vnitra pak přiznalo, že předchozí zrušení shromažďování informací „nemělo vliv na celkovou objasněnost trestných činů, ale na konkrétní případy ano“.

Zástupce ministerstva Karel Bačkovský ale šestiměsíční dobu uchovávání hájil jako odůvodněnou. Některé trestné činy, třeba stalking, jsou podle něj dlouhodobé.

„Bez těchto dat by byly neprokazatelné, je nutné komunikaci zmapovat,“ prohlásil. Při odhalování násilné trestné činnosti sice údaje nebývají klíčovým důkazem, přesto mohou přispět k odhalení pachatele. „Pro policii je to mnohdy nenahraditelná indicie, která ji vede určitým směrem.“

Ústavní soudci po ukončení rozpravy odročili vyhlášení nálezu na neurčito.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme