Zdravotní pojišťovny dokončují rozdělení peněz na příští rok. Vláda ale zatím nerozhodla o zvýšení plateb
Zdravotní pojišťovny zatím neví, kolik peněz bude příští rok v systému zdravotní péče a jak je rozdělí. Vláda totiž ještě nerozhodla o tom, jestli a jak bude navyšovat platby za státní pojištěnce. Pokud by to udělala, mohly by pojišťovny zvýšit i platby za péči. S poskytovateli péče zatím uzavřely sedm ze 14 dohod. Všechny počítají s nulovým navýšením peněz a doprovází je speciální doložka.
S pojišťovnami se už dohodly třeba záchranné služby, uvedl pro Radiožurnál šéf jejich Asociace Marek Slabý. „Byli jsme ochotni akceptovat nárůst do 103 procent, což je nepatrná částka, protože bychom potřebovali minimálně 110 procent. Je pro nás přijatelnější uzavřít dohodu s doložkou s tím, že nebudeme pod úrovní roku 2021.“
Zmíněná doložka je u všech uzavřených dohod. V čem spočívá, vysvětluje zástupce lázeňské péče Eduard Bláha. „Pojišťovny se snaží tlačit na ministerstva financí a zdravotnictví, aby byla vyšší úhrada za státní pojištěnce. To by přivedlo peníze, a říkají, že pokud se to povede, tak jsou ochotné navyšovat. Je tam připravený šek, který se aktivuje ve chvíli, kdy se úhrady za státní pojištěnce zvýší,“ objasňuje.
Rozdělení peněz pojišťovnami komplikuje epidemická situace i to, že vláda zatím nerozhodla o navýšení plateb za státní pojištěnce. Tématu se věnovala Janetta Němcová
Teď stát za děti nebo seniory platí zhruba 1700 korun. O kolik a kdy platby za státní pojištěnce porostou, ale není jasné. Ministerstva zdravotnictví ani financí nechtějí být konkrétní – může to být o 100 až 500 korun. Každá stokoruna přitom do zdravotnictví přivede miliardy.
„Diskutuje se, že by to mohlo být až 500 korun, realisté se pohybují v odhadech kolem 250 korun. To by pak znamenalo, že budeme mít k dispozici buď 18 miliard nebo 36 miliard, a to jsou tak velké rozdíly, že těžko teď se definitivně rozhodnout,“ podotýká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.
Problém lázní
I bez toho ale pojišťovny odhadují, že by v systému mělo být skoro 400 miliard korun. Nejvíc plánují znovu podpořit nemocnice a primární péči, tedy praktické lékaře, gynekology a stomatology. Víc peněz by ale mělo zamířit i na moderní léčbu, vypočítává Friedrich. „To jsou mimořádně nákladné inovativní léky, které se poskytují ve specializovaných centrech a tam naopak je nárůst veliký: jednu dobu byl kolem 10 procent, teď se snad dostaneme o něco níž,“ doufá.
Do konce roku zdravotní pojišťovny vyčerpají své rezervy, uvedl ministr Blatný
Číst článek
Mezi těmi, kteří se podle Svazu pojišťoven dočkají naopak nejmenšího navýšení plateb, jsou lázně. I ty ale poznamenala epidemie. Byly totiž prakticky zavřené a vyčerpaly své rezervy, připomíná předseda Svazu léčebných lázní Eduard Bláha. „Pokud by cena měla zůstat zmrazená, neumožní to růst mezd. I když zaměstnanci lázní nebojovali v nemocnicích, tak to, jaká je mzdová politika v nemocnicích, ovlivňuje i tu politiku, kterou musíte mít v lázních.“
Bláha ale předpokládá, že na to peníze budou, pojišťovny totiž podle něj oproti letošku ušetří za mimořádné výdaje spojené s testováním a očkováním proti covidu-19. Jednání o rozdělení prostředků v téhle situaci ale kritizuje Slabý ze záchranných služeb. „Dohodovací řízení na jaře 2021 je nesmysl, protože ani pojišťovny, ani ministerstvo neví, kolik bude v zimě a na jaře 2022 v systému peněz. Některé segmenty ostentativně, a myslím, že správně, uzavřely nedohodu. Vyjádřily tím své zoufalství,“ uvádí.
Čas je do 18. června, potom musí pojišťovny výsledek jednání předložit ministerstvu zdravotnictví. To pak definitivně o rozdělení peněz rozhodne na podzim v úhradové vyhlášce.
