Úzkosti a deprese. Duševní zdraví dětí a mladistvých v Česku je na tom čím dál hůř
V posledních letech je čím dál zřetelnější, že duševní zdraví dětí a mladistvých v České republice se rapidně zhoršuje. Podle monitoringu Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 vykazovalo až 40 procent žáků 9. ročníku základních škol známky duševní nepohody. O problému, jeho příčinách i možných řešeních jsme hovořili s odborníky.
Psycholožka Kristina Červenkovová zmiňuje, že duševní zdraví je komplexní problém a jeho příčiny je třeba hledat v celé společnosti. „Je to odraz společnosti, odraz doby a ty vlivy jsou vždycky komplexní. Duševní zdraví dětí je odrazem společnosti, ve které žijí,“ říká.
Jak vzniku duševních problémů předcházet? Má na to vliv genetika? I to uslyšíte v záznamu pořadu Co vás zajímá
Rychle se měnící doba, tlak na výkon, neustálé používání technologií a sociálních sítí a stále rostoucí nároky na děti zanechávají stopy na jejich psychice.
Ředitelka Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Karlovy Vary, Hana Švejstilová, vnímá problémy duševního zdraví také ve školním prostředí. Podle ní jsou čísla z výzkumu znepokojivá a každým rokem narůstají.
„Máme každý rok více a více dětí s nějakými duševními problémy. Nemyslím si, že třeba konkrétně u nás je to 40 procent, ale těch 20 až 30 procent v podstatě máme všechny střední školy,“ potvrzuje.
Nejčastější duševní problémy
Podle Kristiny Červenkovové se v posledních letech výrazně mění typy duševních obtíží, se kterými se děti potýkají. „V 50. letech dominovaly závislosti na měkkých drogách. Dnes jsou to závislosti na sociálních sítích a mediálním prostředí spolu s prudkým nárůstem úzkostí a depresí,“ popisuje. Úzkosti a deprese často pramení z pocitů nejistoty, osamění a tlaku na výkon.
Rozlišit běžné obavy od úzkostí nebo depresí může být podle ní složité. Zatímco strach je ale obvykle reakcí na konkrétní situaci, úzkost je obecnější a může být těžší identifikovat její příčinu.
2:26
Tucet dětí každý měsíc hledá na Vysočině pomoc psychiatra. Lékaři nejsou, čekací lhůty se prodlužují
Číst článek
„Strach má obvykle nějaký konkrétní důvod. Úzkost je obecnější, tam si člověk ani nemusí uvědomovat tíseň, kterou prožívá, odkud pramení. A deprese, to už je situace, kdy člověk není schopen fungovat v běžném životě,“ vysvětluje psycholožka.
Role rodiny i školy
Klíčovou roli v duševním zdraví hraje prostředí, ve kterém děti vyrůstají. Rodina by podle Kristiny Červenkovové měla být místem, kde dítě cítí bezpodmínečnou lásku, stabilitu a laskavou důslednost.
„Chceme-li mít zdravou společnost, tak musíme mít zdravou rodinu. Dítě musí vidět, že problémy se řeší. Už od raného dětství dítě imituje vzorce chování z nejbližšího okolí. Není to žádná věda. Mělo by to být přirozené,“ dodává.
Ve školním prostředí se v rámci prevence vzniku duševních problémů osvědčují například adaptační pobyty, které pomáhají dětem zvládat přechod na vyšší školu a nová prostředí.
Rodiče by na vysvědčení měli reagovat klidným dialogem. Pochválit a podpořit, radí psycholožka
Číst článek
„Děti jsou křehké, když přecházejí z devátých tříd na střední školy, kde se setkávají s novými spolužáky a výzvami. Adaptační pobyty a podpora třídních učitelů jsou důležité pro jejich duševní pohodu,“ vysvětluje Hana Švejstilová.
Nedostatek odborníků a prevence
Jedním z klíčových problémů v oblasti duševního zdraví je nedostatek odborníků. Alena Šalátová, vedoucí odboru Zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje, potvrzuje, že například právě v Karlovarském kraji velmi chybí dětští psychologové a psychiatři.
„Víme o počtech psychologů, psychiatrů v Karlovarském kraji a samozřejmě máme podněty od občanů, kteří tuto péči poptávají. Z těchto údajů víme, že nejenom v Karlovarském kraji máme nedostatečný počet dětských psychiatrů, psychologů,“ uvádí.
Karlovarský kraj se rozhodl tento problém řešit prostřednictvím preventivních programů. Letos zahájil pětiletý projekt zaměřený na zlepšení duševního zdraví dětí.
„Tím spouštěčem, proč jsme celý tento projekt vymysleli, byla právě zpráva Národního ústavu duševního zdraví, kde opravdu vyplynulo, že 40 procent žáků devátých tříd trpí středními až těžkými depresemi, 30 procent úzkostmi. To byl ten hlavní spouštěč,“ říká Šalátová.
‚Syna jsem našla ležet zbitého na toaletách.‘ Když škola říká, že šikanu nemá, je to začátek problému
Číst článek
„V návaznosti na tuto tiskovou zprávu jsem si dovolila oslovit kolegy z Národního ústavu duševního zdraví a seznámila jsem se s jejich projekty, které realizují napříč celou republikou, a vznikla spolupráce, kterou plánujeme na dalších pět let,“ sdělila.
„V rámci nich máme velmi jasný cíl, abychom každé dítě, každého žáka, každého studenta v rámci druhého stupně základní školy anebo střední školy proškolili nějakým preventivním programem zaměřeným na oblast duševního zdraví,“ dodala.
Kam se obrátit o pomoc?
Pokud rodiče u svých dětí zaznamenají změny v chování, je důležité s dítětem komunikovat a pokusit se zjistit, co se děje. „Základem je dítě dobře znát, sledovat jeho komunikaci a změny v denním režimu,“ radí Kristina Červenkovová. Pokud se rodičům nedaří situaci zvládnout, měli by se obrátit na odborníky, jako je pediatr, psycholog nebo psychiatr.
„Pediatr je na prvním místě. S ním je možné promluvit a probrat to. Ve chvíli, kdy pediatr zjistí, že ta problematika už je specifičtější, tak potom je vhodné vyhledat pomoc psychologickou, případně psychiatry,“ uzavřela psycholožka.
