‚Čím dřív se k nám pacient dostane, tím lépe pro něj.‘ Jak v IKEM léčí akutní infarkty?
Srdeční infarkt už nemusí být takovým strašákem jako v minulosti. Například v pražském IKEM má 95 procent případů šťastný konec. Důležité je, aby pacient v akutním stavu do nemocnice dorazil co nejrychleji. Poté dostane péči na světové úrovni. Většinou jde o takzvanou angioplastiku. Při té doktoři postižené místo ošetřují pomocí malých drátků, které zavádí do tepen na ruce nebo noze.
Příjem pražského IKEM. Záchranáři sem přiváží starší ženu, kterou bolí na hrudníku. Zdejší lékaři ovšem už dopředu vědí, že nemá akutní infarkt. Ze sanitky, několik minut před příjezdem, jim totiž přišlo podrobné EKG.
„EKG natočila posádka. Je na něm vidět, že to není typ infarktu, takzvaný STEMI, že to infarkt může být, ale uvidíme, jak se to vyvine,“ vysvětluje vedoucí oddělení akutní kardiologie lékař Marek Šramko.
S akutním infarktem se ale během několika minut ocitnete na katetrizačním sále. Na něm jsme teď s vedoucím lékařem oddělení intervenční kardiologie Michaelem Želízkem.
„Právě děláme nejčastější vyšetření, které děláme dnes a denně. A to je koronarografie čili zobrazení průchodnosti věnčitých tepen.“
Není nutno umřít v šedesáti. Po druhé světové lidé zjistili, jak škodí obezita a kouření. A začali žít jinak
Číst článek
Věnčité tepny jsou zásadní pro správné fungování srdce, protože do něj přivádí krev. Pacient leží na operačním stole a je při vědomí.
Do srdce se mu lékaři podívají přes zápěstí. Tím protáhnou tenkou cévku, kterou se dostanou až do věnčité tepny a vstříknou do ní kontrastní látku. A díky rentgenu vše vidíme na velké obrazovce před námi.
„Právě to má největší smysl dělat v akutní fázi příhody. Když už je to později, tak už přínos vyšetření není takový. U infarktu platí, že čím dříve se k nám pacient dostane na stůl, tím lepší osud pro něj.“
Nejmodernější metoda
Pokud by tam byl infarkt, některá céva by byla úplně uzavřená, takže by se plnil jen její fragment a celá její periferie by byla ucpaná a céva by se neplnila.
V tu chvíli lékaři přes zápěstí dělají takzvanou angioplastiku. Zúženou tepnu roztáhnou. A to tak, že do ní dají balonek, nafouknou ho a tím do stěny tepny vtlačí stent, jakousi výztužku. Je to nejmodernější metoda, která velmi změnila léčbu infarktu.
„Dělá se čtyřikrát tolik angioplastik než bypassů. Největší význam angioplastika má u akutních koronárních stavů, to znamená u akutního infarktu nebo u nestabilní angíny pectoris,“ vysvětluje kardiolog Želízek.
4:22
Léčíme dobře akutní stavy, ale pacienti mají následky. Jsme oběťmi vlastního úspěchu, říká kardiolog
Číst článek
Přežije 95 procent pacientů
Jak píšou datoví novináři na zpravodajském webu iROZHLAS.cz, kde je porovnání i s dalšími zeměmi, hlavními příčinami masivního snížení úmrtnosti na nemoci srdce a cév v Česku je to, že žijeme zdravěji. Svou roli ale sehrála i lepší zdravotní péče.
„Česká republika má určitě prvenství v tom, že Česká kardiologická společnost začala jako první na světě provádět léčbu akutního infarktu myokardu pomocí urgentní koronární angioplastiky. V akutní fázi infarktu myokardu během hospitalizace přežije 95 procent pacientů, což tak dříve rozhodně nebývalo,“ dodává vedoucí oddělení akutní kardiologie lékař Marek Šramko.
Při akutním infarktu ale stále lékaři někdy dělají i bypass. O této operaci uslyšíte v příštím díle seriálu.
