S některou z nemocí srdce a cév se potýká podle odhadů České kardiologické společnosti asi 3,5 milionu Čechů. Ročně jim podlehne téměř 50 tisíc lidí, jsou tak nejčastější příčinou všech úmrtí.
Umělá inteligence by mohla identifikovat pacienty, jimž hrozí selhání srdce. Výzkumníci z Leedsu vyvinuli algoritmus, který vyhledává ohrožené pacienty.
„Mé srdce, které nebylo schopno vůbec pracovat, bylo vyměněno za nové srdce. Byl mi darován nový život,“ řekl po transplantaci srdce pro Československý rozhlas před 40 lety technik Josef Divina.
Češi v délce života stále zaostávají za Západem. Nejhorší situace je v pohraničí. Zdravěji a déle se žije ve velkých městech a na jihu Moravy. Struktura úmrtnosti napovídá, jak situaci zlepšit.
Každoroční rekapitulaci článků a seriálů datového týmu Českého rozhlasu tentokrát doplňujeme názornými propočty, jak dávno se odehrály zdánlivě nedávné události.
Jan Marek je profesor, uznávaný zejména za svoje působení v oblasti dětské kardiologie. „Získat dárce malého srdce je strašně složité,“ popisuje v rozhovoru problémy spojené se zákroky u dětí.
„Prakticky každý kuřák většího množství cigaret rozvine předčasné projevy aterosklerózy, jako infarkt myokardu, mozková příhoda nebo postižení periferních tepen,“ upozorňuje kardiolog Josef Kautzner.
Nejméně dvakrát týdně dávku radostného smíchu. To doporučují brazilští autoři první studie o možném vlivu smíchu na srdce. Výsledky prezentovali na největší světové konferenci o srdci.
Kdykoli se nebude pacient cítit dobře, natočí si EKG. Získá tak klid, protože je jeho srdce pod dozorem, a ošetřující lékař ušetří čas. Záznamy totiž zpracovává umělá inteligence.
Šance na přežití infarktu v Česku strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů.
Naše srdce zažila 33 báječných let. Zjistili jsme, že nemusíme umřít v šedesáti a že úmrtím „na srdíčko“ jde předcházet zdravějším životním stylem i modernější léčbou.
Srdeční infarkt už nemusí být takovým strašákem. Například v pražském IKEM má 95 procent případů šťastný konec. Za snížení úmrtnosti je nejen lepší zdravotní péče, ale také zdraví životní styl.
„Prevence není otázkou jednoho týdne nebo měsíce změny životního stylu. Je to dlouhodobý proces a je potřeba se udržovat v kondici, hýbat se, nepřibírat na váze a samozřejmě nekouřit,“ říká Linhart
„Jde o miniaturní přístroj, který se vkládá do podkoží pacienta na levou stranu hrudníku v ose srdeční, po jedné malé injekci umrtvující látky,“ říká přednosta kliniky Táborský.
Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny udělají ročně tisíce operací. Při naprosté většině z nich na sálech není ticho, ale zní hudba.
Soud pro mladistvé v italské Boloni dočasně odebral rodičovská práva manželům, kteří odmítli pro své dítě transfuzi krve od dárců očkovaných proti covidu-19.
Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat. A tomu už se dá říkat otužování. Bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme ničeho,“ tvrdí lékařka Kociánová.
Součástí nového pracoviště ve vítkovické nemocnici v Ostravě jsou dvě ambulance a také místnost pro šest až osm pacientů, kde se připravují na zákrok nebo po něm odpočívají. A rovněž operační sály.
Při svém bádání objevili zlínští vědci například hydrogel vhodný pro přenos elektrických impulsů. Ten by se v budoucnu mohl uplatnit při výzkumu srdeční nebo nervové tkáně.
Zhoršené dýchání, kašel, únava. To jsou jen některé z potíží, se kterými se potýká část lidí vyléčených z koronaviru. Typické projevy onemocnění mohou trvat i několik měsíců.
U lidí, kteří mají kardiovaskulární problémy, existuje větší riziko, že se koronavirem nakazí a že zemřou. Ukázalo se také, že smrtící komplikací covidu-19 mohou být krevní sraženiny.
„Z EKG se dozvíte řadu informací. Například o metabolismu a jeho reakci na stres nebo příjem potravy a taky o tom, jak vlastně tak obrovská zvířata mohou vůbec žít,“ vysvětlil biolog David Cade.
Místo uložení do ledu ho napojili na přístroj, který zajistil, že po celou dobu tlouklo. V současnosti se v Česku transplantuje přes 70 srdcí a díky nové metodě by jich mohlo být o pětinu víc.