Jak přežít podzim? Vyzkoušejte skvělý recept s máslovou dýní
Podzim je fajn, mám ho ráda v přírodě i v kuchyni. Je to sice jenom přechodné období mezi létem a zimou, jak praví definice, ale to samé se dá říct o létu jako o přechodném období mezi jarem a právě nastávajícím podzimem.
Je čas sklizně, barevného listí, krásně lesklých kaštanů barvy… kaštanové. Nastává konec chladivých listových salátů, drinků s ledem a studených polévek. Teď upřednostňujeme něco teplejšího, ale do zimy je stále dost daleko a na stravu dodávající více energie je ještě čas. Jaký by měl být podzim v naší kuchyni?
Barevný, jako celé podzimní období
Když na podzim opadává listí, neznamená to, že občas můžeme upustit na podlahu kuchyně hrnec či talíř. To je padání, a na podzim se opadává. To byla malá poznámka na zahřátí, když je ten podzim.
Jak podzim sází na uměleckou paletu svých typických barev, nezapomíná obarvit právě teď sklízené plody. Barvy podzimu mají jablka, hrušky, kořenová zelenina, zelí, kukuřice a také všechny druhy dýní, zeleninových polévek, kadeřávku, ostružin, dovážených fíků, hroznového vína, chmele, ale klidně pečeného masa, brambor, divokých hub, švestek, zahuštěných omáček a červené řepy, která je zaslouženě zpět na výsluní pozornosti kuchařů, zapomenout bych neměla na jedlé kaštany a fazole, a hlavně – bylinky jsou na zahrádce ještě v dobré formě.
Přesně do těchto barevných a aromatických tónů zeminy, když z ní vyjmete bramboru, mrkev nebo červenou řepu, by se měla převléknout naše kuchyně. Nabízí se nepřeberné množství zemitých chutí. Kadeřávek, dýně, cibule, křupavé zelí a kapusta, voňavá kořenová zelenina, sýry, hroznové víno a sklenka červeného vína k ochucení omáček (mimo jiné…) by měly být hosty naší podzimní kuchyně.
Nezapomínejte ani na výzdobu z rozmanitých dýní, uschlých květů, klasů kukuřice a barevných chryzantém a vřesů. Dekorativní je i miska s jedlými kaštany či krásná palice bílého česneku. Není podzim skvělý?
Nemám být ze všeho nadšená
Syn mé emoce často krotí slovy: „Mami, nebuď ze všeho hned tak nadšená!“ Musím uznat, že často je tato slovní sprška na místě, jindy to zaskřípe, ale díky tomu musím zmínit i negativní stránky podzimu.
První přízemní mrazíky sežehnou méně odolnou část mé bylinkové zahrádky, kytky také začínají dosluhovat, větší mráz dokáže během jediného dne shodit listí ze stromů. Zahrada a vlastně okolí časem malinko zešedne. Chladnější počasí klade na létem zhýčkaný organismus větší nároky. Jídlo musí být zahřívací a vydatnější. To se zase tluče s nedávnými zvyky, a hlavně s představami, že vše vydatnější je špatné pro naše zdraví a linii.
A to jsem vynechala první namrzlé silnice, ranní husté mlhy, déšť, zkracující se den a začínající šeď a šero, také kluzko a jaksi neuklizeno, zazimování chalup a chat a další nezbytná opatření při přechodu na nadcházející „zimní provoz“.
To jenom dokazuje, že nic není zadarmo a vše dobré si občas vybírá svou daň. Tímto jsem tedy zkrotila své nadšení.
Oslava sklizně a hojnosti
Po součtu podzimních pozitiv a negativ trochu zabrousím i do nedávné historie. V řadě západních států mají děti posunuté letní prázdniny, které začínají později a končí až v polovině září. Důvod je (byl) nasnadě, děti musely pomáhat rodičům při sklizni. Zvyk je to již poněkud zkostnatělý, ale stále se drží při životě.
‚Jsem závislá, nelituji toho a dávky zvyšuji.‘ Povídání nad polévkou pho
Číst článek
Existují i další tradice, které jsou na tom svým významem podobně, ale staly se oblíbenými a očekávanými.
U nás klasické dožínky vlastně odnesl čas, v tomto období však dodržujeme tradici odrážející se v různých oslavách, zábavách a společenských akcích.
K podzimnímu období patří dočesná či vinobraní, ale pomalu zaniká význam slov konopnická po sklizni konopí a dokopná po vyhrabání poslední brambory z pole.
Velkou roli hrála a stále hraje po sklizni církev. V Británii se slaví „harvest“, což je dokončení sklizně. Většina školáků se účastní kázání v kostele, které se nese ve veselém duchu, a syn při této příležitosti nosil do školy konzervované a jiné vhodné potraviny, které poté škola darovala potřebným. Krásný je na tom fakt, že v období hojnosti je myšleno i na ty, kteří hojností zrovna moc netrpí.
Dagmar Heřtová
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Střídavě žije v Praze a v Anglii, kde čerpá inspiraci při hledání chutí a při oživování původních receptů v prostředí moderní kuchyně.
A co vařit
Jisté je, že nastal čas změny jídelníčku. Chladivé či studené pokrmy najednou ztrácejí na popularitě, zato zelenina na všechny způsoby a hřejivé polévky se přímo nabízejí k přípravě a jsou přijímány s radostí, i proto, že se nepočítají mezi těžkou stravu.
Mnoho variant nabízí příprava květáku a brokolice, kukuřice, pastináku, kadeřávku, všemožných druhů dýní a barevných variací červené řepy, vynechat nelze šťavnatá jablka a hrušky, čerstvé jsou fantastické, ale můžou se připravit i jako jednoduché a zdravé dezerty.… a občas maso.
Je toho opravdu hodně a já se rozhodla přispět do nepřeberné nabídky skvělým podzimním receptem. Objevila jsem ho v Anglii v časopise pro hospodyňky, originálně pochází ze Švédska, kde se tímto stylem připravují brambory, ovšem v případě máslové dýně jde o jinou ligu. Zapomeňte na nudné dýňové polévky a upečte si dýni úplně jinak! Jednoduše a chutně!
Máslová dýně s kozím sýrem ve stylu hasselback
Ingredience:
- 1 středně velká máslová dýně
- 1 lžíce olivového oleje
- 1 lžíce javorového sirupu
- plná velká hrst větviček tymiánu
- 50 g měkkého kozího sýra
- chilli papričky, mořská sůl, čerstvě namletý barevný pepř
- 1 lžíce nasekaných ořechů (vlašské, lískové, pekanové)
Postup:
Předehřejeme si troubu na 170 °C (horkovzdušná), ostatní trouby na 190 °C. Oloupeme dýni, rozkrojíme ji napůl podélně a vydlabeme semínka. Půlky dýně položíme na prkénko rozkrojenou stranou dolů a opatrně nakrojíme dýni řezem asi 5 mm od sebe, nožem zajedeme hluboko do dužiny, ale nikoliv tak, abychom dužinu úplně prořízli, a takto postupujeme i u druhé půlky dýně. Přendáme dužinou dolů na plech vyložený pečicím papírem.
V misce smícháme javorový sirup a olivový olej a dýně z nakrojené strany hojně pomažeme. Osolíme a opepříme, přidáme pár lístků tymiánu a dáme zapéct. Pečeme asi 1 hodinu a 15 minut, dýně musí být po nakrojení nožem měkká, ale nesmí se rozpadat. Vyjmeme z trouby a rozprostřeme na dýně kousky kozího sýra, osolíme, opepříme a přidáme celé větvičky čerstvého tymiánu. Dáme zpátky do trouby a zapečeme dalších 10 minut.
Vyjmeme z trouby a servírujeme s rozdrcenými upečenými lístky tymiánu, chilli papričkami a třeba i nasekanými ořechy. V případě potřeby dosolíme a okořeníme čerstvě namletým pepřem. Podáváme jako samostatné jídlo nebo servírujeme jako přílohu k masu.
