I v Americe si pochutnáte jako doma. Českou mouku nebo třeba horalku seženete na okraji Washingtonu
Z jaké mouky upéct drobenkový koláč? Kde mají tatarskou omáčku? Seženu svoje oblíbené párky? Takové otázky si kladou Češi nebo Slováci, když se ocitnou v jiném kulinářsko-společenském prostředí v Americe. Kdo dostane ve Washingtonu chuť na švestkové knedlíky nebo kofolu, nemusí ale zoufat. Na okraji metropole Spojených států totiž už skoro 20 let funguje obchod Kielbasa Factory, kde se dá hodně věcí potřebných pro české vaření sehnat.
Je to docela daleko od stanice metra, ale stojí to za to. Vzal jsem si kolo a přijel až k obchůdku nadepsaném Polish & European Delimarket Kielbasa Factory. A mají otevřeno! Mezi polským sortimentem moje oči s radostí uváznou na české Předměřické mouce, hořčici, dětských piškotech…
Rozplývám se při pohledu na mražené švestkové knedlíky, pirohy nebo celou škálu příchutí polévek v prášku. A k mání tu mají třeba i Kofolu nebo Vincentku.
„Lidé vědí, že to je polský obchod, občas ale netuší, že tu máme i jiné věci. A je jasné, že české výrobky jsou také dobré. Proto je tu máme. Když k nám přijdou Slováci nebo Češi a vidí českou mouku, tak jsou úplně v sedmém nebi,“ usmívá se paní Ania, manažerka obchodu.
„Většina našeho sortimentu je z Polska, ale máme i produkty ze Slovenska, z Česka nebo třeba bulharská vína. To přece dává smysl. Ať už je to polské nebo české, jsme jedna velká rodina. No ne?“
Íránský byznys experiment
Člověk by si řekl, že obchod s polskými a českými potravinami nebo i potravinami z jiných zemí střední Evropy bude vlastnit někdo původem ze země, odkud se dovážejí. Ale pan Sinamo Lavi není vůbec z Evropy. Majitel Kielbasa Factory pochází z Íránu.
Z pokrmu chudých lahůdkou. Pravá bujabéza má dva chody, říká majitelka proslulé restaurace v Marseille
Číst článek
Než koupil obchod, který funguje od roku 2007, býval šéfkuchařem a poznal mnoho kuchyní světa. Když se naskytla možnost koupit na předměstí Washingtonu obchod s potravinami z Evropy, rozhodl se, že to zkusí. Znal středoevropskou kuchyni a věděl, že ji mají rádi Američané i třeba Němci a Italové.
Otevření obchodu specializovaného na potraviny ze středo a východoevropského regionu bylo pro něj kombinací byznys plánu a lásky k evropské kuchyni.
Chuť domova
Daniela z Dubnice si dnes přišla pro tlačenku, kterou má prý hrozně ráda. Podobá se totiž uzenině, kterou mají u ní doma v Bulharsku. Také Rachel sem chodí hlavně pro uzeniny. Protože nedokáže jejich názvy správně vyslovit, ukáže obsluze vždycky obrázek z internetu na mobilu a prodavačky už vědí, co jí mají zabalit.
V mém košíku se mezitím ocitla polská houbová polévka, klobáska, nějaké pití, oranžáda, jablkový koláč a takový docela evropský chleba. A pan Sinamo už mi účtuje 33 dolarů a 17 centů. Není to velký nákup, ale tyhle výborné věci od nás ze střední Evropy za tu cenu stojí.
