Hůle z Člověka v tísni: Pomoc uprchlíkům bude trochu na úkor českých chudých
Mluvme o tom, jaký dopad bude mít současný příchod bezprecedentního počtu uprchlíků na českou společnost teď, dokud ještě převažuje solidarita, říká Radiožurnálu Daniel Hůle, odborník na sociální začleňování z Člověka v tísni. Školy možná budou muset zase částečně přejít na distanční výuku, zhorší se dostupnost zdravotní péče. Nejdůležitější je teď vyřešit bydlení. Motivovat majitele soukromých bytů a stavět modulární „kontejnerové“ bydlení.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) mluví o tom, že ubytovací kapacity, včetně těch nouzových jako jsou tělocvičny, brzy dojdou a budou se muset začít stavět provizorní kempy. Co na to jako odborník na sociální začleňování říkáte?
Vládě nic jiného na přechodnou dobu nezbyde. Ale je potřeba otevřeně říct, že většina uprchlíků zde zůstane roky nebo i natrvalo, takže je třeba hledat systémové řešení úplně jiné povahy, pokud tedy Českou republiku nechceme přeměnit na uprchlický tábor.
Jak by takové systémové řešení mělo podle vás vypadat?
Řádově budeme hledat byty pro 80 tisíc domácností. Městských bytů může být osm až devět tisíc, těch volných na trhu až 20 tisíc. Vláda tedy bude muset postavit zhruba 50-60 tisíc modulárních bytů. A na tom je třeba začít pracovat hned teď.
Majitele soukromých bytů chce vláda motivovat k tomu, aby je pronajímali ukrajinským uprchlíkům, příspěvkem pro solidární domácnost. Jak vysoký by měl být, aby měl skutečně motivační účinek?
Podle předběžných výsledků výzkumu PAQ Research je 6,6 procenta majitelů ochotných pronajmout svůj volný byt zadarmo. Zavedení příspěvku ve výši 1000 korun za uprchlíka, jak se původně zvažovalo, tu ochotu zvedne na celkových 7,3 procenta, tedy pouze o 0,7 procentního bodu. Takže to by bylo k ničemu.
Proto navrhujeme, aby to byly 4000 korun na hlavu za první tři ubytované osoby, tedy 12 tisíc za průměrnou domácnost. To by zvedlo ochotu majitelů až na 16-17 procent. Toto opatření by podle našeho propočtu znamenalo byty pro zhruba čtyři tisíce domácností. A stálo by to 576 milionů korun. Uprchlíci by se tak rozptýlili do běžné zástavby a tím bychom jim umožnili mnohem snazší integraci. Šetření na tom mi přijde šílené.
Jak ty modulární byty vypadají a kde by se měly stavět?
Dneska už představují relativně plnohodnotné bydlení – jsou to dvě kontejnerové jednotky spojené dohromady. Zásadní je, aby v každé bytové jednotce vždy bylo sociální zařízení. Protože když budou společné, jak se to většinou dělá u kontejnerových ubikací, tak to vytváří efekt ubytoven, kde společné prostory vytvářejí spoustu třecích ploch a vznikají různé konflikty.
5:21
Česko hledá, kde postaví moduly pro uprchlíky. ‚Nemá to být v odlehlých oblastech,‘ nastiňuje šéf hasičů
Číst článek
Jak víme ze zahraničí, výstavba bydlení pro uprchlíky by mohla vést ke vzniku segregovaných lokalit, ukrajinských ghett. Jak tomu zabránit?
Je potřeba budovat nanejvýš třeba pět bytových jednotek dohromady. A nestavět je někde v lese, ale v bytové zástavbě, kde je napojení na sítě, infrastrukturu. Pak i to kontejnerové bydlení může třeba na dva roky představovat plnohodnotné bydlení i pro rodinu s dětmi.
Vláda sice může dočasně nakoupit kapacitu v hotelech, rekreační zařízení, ale to je možné přes jaro, ne přes léto, kdy už je kapacita plná. Navíc se zdražuje palivo, devalvuje koruna, lidi nebudou mít na dovolenou v Chorvatsku nebo Itálii a budou chtít na dovolenou v Česku. A když jim všude řeknou, „Sorry, máme tu Ukrajince“, tak to začne velmi antagonizovat vztah Čechů a uprchlíků, který se ještě pořád zdá velmi solidární. Je naprosto jasné, že ochlazení solidarity přijde, proto je potřeba s tím dopředu počítat.
Kde by se modulární byty měly stavět?
Je důležité najít klíč, podle kterého bude potřeba rozmístit uprchlickou populaci po republice. A zohlednit u toho několik faktorů. Zaprvé, kde jsou školy s volnou kapacitou. Zadruhé, rozmístění ukrajinských pracovníků, kteří sem teď dostávají své rodiny, tak aby nedocházelo k nějakému inženýrskému přesouvání lidí. A zatřetí zohlednění pracovních příležitostí. Podle těchto klíčů je třeba zmapovat celé území ČR a identifikovat města a obce, kde mohou modulární domy vzniknout.
Černochová: Česko zdvojnásobí pomoc pro Ukrajinu. Zvažujeme stanová městečka pro uprchlíky
Číst článek
Zapojení do výuky
V Česku už teď je přes 100 tisíc ukrajinských dětí, to je přes 10 procent školní populace. Školy proto mají navyšovat své kapacity. Jaké velké budou od 1. září české třídy, kolik se tam sejde dětí?
Někde nejspíš vzniknou ukrajinské třídy, kde budou ukrajinské učitelky učit ukrajinské reálie, dějepis, literaturu. Proto je potřeba snížit kvalifikační nároky, vykašlat se na zbytečné formalismy, že mohou mít jen status asistenta ap. Dát ukrajinským ženám práci a tím i vyřešit kapacity učitelů. Už teď jich bylo málo, třetina z nich je navíc v předdůchodovém věku nebo i za ním. A bylo by ideální, aby ukrajinské třídy měly třeba tělocvik nebo družinu s českými žáky, aby nám tu nevznikly segregované třídy.
Jenže nejvíce lidí z Ukrajiny zůstává v Praze a okolí, kde jsou kapacity škol naplněné. Co s tím?
Ministerstvo školství bude muset zjistit, ne jaká je současná kapacita škol, to víme, ale jaký je potenciál tu kapacitu navýšit. Dřív školy pojímaly mnohem víc dětí než dnes. Je třeba se ptát, jestli se nedají kapacity získat nějakou jednoduchou stavební úpravou, bude nezbytné snížit hygienické normy. Špatné je, že obecně je víc volných míst v horších školách. A umisťovat uprchlíky do škol segregovaných, romských, je špatná cesta.
Říkáte, že teď je lepší mluvit o tom, co tato migrační vlna bude znamenat pro společnost, dokud ještě převládá solidarita. Takže na co se máme připravit?
Snaha pomoci uprchlíkům bude trochu na úkor českých chudých. Najít si byt bude pro lidi s exekucemi a podobně komplikovaným kontextem těžší. To bude vyvolávat velkou frustraci a začnou svůj hněv obracet proti Ukrajincům. Lítost s jejich osudem a válkou pomine a nahradí ji třeba takováto zkušenost s uprchlíky. Do toho se zdražuje, pediatři a zubaři jsou už dnes nedostatkové zboží. A teď přibude nemalé množství lidí, kteří jejich služby také budou využívat.
‚Kapacity státu jsou vyčerpány.‘ Česko žádá Evropskou unii o pomoc s uprchlickou krizí
Číst článek
Lze s tím něco dělat, nějak ten nápor na systém „změkčit“?
Pomoct nám může urychlené uznávání kvalifikací. Když si budou jednotlivé profese hlídat svůj píseček, problém jen naroste.
Zhorší se kvalita vzdělávání a dostupnost zdravotní péče?
U vzdělávání těžko říct. Také to může být příležitost, naučit se vzdělávat trochu jinak. Možná bude zase potřeba částečně zapojit distanční formu výuky. Dostupnost zdravotní péče to nevyhnutelně sníží, protože skokově naroste počet lidí, kteří péči budou potřebovat. Navíc lidé z Ukrajiny možná budou v horším stavu, protože tam je zdravotní péče mnohem méně dostupná.
Přechod do ‚soukroma‘?
Až lidí zjistí, jak dlouhou musejí čekat na prohlídku u lékaře nebo že jejich děti se už zase vzdělávají distančně, povede to k dalšímu pnutí ve společnosti. Dá se tomu vůbec zamezit?
Zamezit ne, ale je potřeba tu polarizaci zmírnit. A první krok je si tu situaci připustit, jasně pojmenovat a vidět trochu dopředu. Ještě před dvěma týdny vláda říkala, že jsme připraveni na pět tisíc uprchlíků, přitom už bylo jasné, že jich budou statisíce. Když budeme doufat, že nějaký problém nenastane, hrozí, že nás ještě předběhne. A to je přesně případ šetření na příspěvku pro solidární domácnosti. Tak jako tak bude zajištění bydlení stát spoustu peněz, a pokud se nerozhodneme pro motivaci vlastníků soukromých bytů, bude to stát ještě víc.
5:09
‚Světlano, tady se aspoň nestřílí.‘ Ukrajinská psycholožka popisuje cestu uprchlíků na Západ
Číst článek
Povede přetlak ve veřejných službách k tomu, že zajištění lidé přejdou do „soukroma“ - do soukromých škol a ambulancí?
Máme skutečně velmi slušný standard ve veřejných službách, proto zde dosud nebyl takový tlak na soukromý sektor. V zahraničí, například ve Velké Británii, pokud chce člověk skutečně kvalitní zdravotní péči, musí si za ni zaplatit v soukromém systému. A u škol platí to samé.
V Česku máme velmi málo soukromých škol do značné míry proto, že skoro v každém městě je aspoň jedna veřejná, která plní funkci prestižní soukromé školy. Není primárně pro spádové žáky, žáci do ní dojíždí.
Například v Praze mají školy jako Londýnská na Vinohradech nebo Drtinova na Praze 5 naschvál zúžený spádový obvod, takže počet spádových dětí odpovídá zhruba 30-40 procentům kapacity školy.
Zbytek žáků si školy výběrovými řízeními „nasávají“ odjinud. Tím pádem mají „lepší“ složení dětí, což zrychluje výuku a děti se toho naučí víc. To vyhledávají zajištěnější, vzdělanější rodiče. A tímto způsobem dostávají zdarma to, co by si na západě museli zaplatit. Tady jim to platíme my všichni.
Ministerstvo školství připravilo příručku pro Ukrajince, děti do školy nemusejí nastoupit hned
Číst článek
Takže ano, možná příchod bezprecedentního množství lidí do veřejných systémů urychlí přechod zajištěné populace do „soukroma“. A myslím si, že by to bylo dobře. Nerovnost nemá být financována z veřejných peněz a nemá byt součástí veřejného školství. V každé svobodné společnosti si část lidí pro své děti zaplatí super lukrativní vzdělání. To je přirozená redukce. Ale pro ostatní má být kvalita vzdělávání stejná.
Takže se na migrační krizi můžeme dívat i tak, že nás zase o něco víc „posune na západ“, kde si zajištění lidé platí nadstandard v soukromém sektoru a zbytek dostává standard ve veřejném systému?
Ano, možná. A musíme počítat s tím, že se s tím budou pojit i negativa.
