Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, pomáháme s tím školám

Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 15:22 18. 9. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tomáš Hazlbauer v podcastu Reparát

Tomáš Hazlbauer v podcastu Reparát | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Klíčem k diskusi o politice ve škole musí být podle Hazlbauera bezpečné a otevřené prostředí. V něm se může dařit i jinak průměrně či podprůměrně prospívajícím studentům.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si další díl podcastu Reparát

„Jde nám o lepší demokracii v České republice, ale nechodíme do škol indoktrinovat. Demokracie ale stojí na určitých hodnotách a ty se snažíme do škol přinášet,“ zdůrazňuje v podcastu Reparát.

„Každý chce, aby děti byly ve škole v bezpečí. Ale není to jen fyzické bezpečí, ale i psychické – že se dítě dobře cítí v kolektivu, že tam může být sám sebou a dostatečně se projevovat,“ přibližuje.

Jeho centrum se snaží, aby kultura ve školách byla pro děti přívětivá, otevřená a partnerská.

„Kde jinde než ve škole se máme naučit, že nejde o to někoho překřičet. Ale že jsou oblasti, kde se neshodujeme. A je to v pohodě, ustojíme to, nejsme kvůli tomu horší kamarádi nebo spolužáci,“ říká a doplňuje:

Přibývá šikany ve školách. Urážka může bolet jako facka, věci na síti by měla škola řešit

Číst článek

„To všechno je potřeba trénovat. Ne každý si to přinese z rodiny. Domluvit se ve skupině 30 lidé je mnohem složitější.“

Centrum pro demokratické učení proto nabízí konzultace, semináře nebo školení pro sborovny. V Česku ale fungují i další organizace, které nabízejí rozvoj občanského vzdělávání.

„Někteří ředitelé chtějí pomoc se strategickou vizí pro celou školu. Někde potřebují poradit vyučující, kteří vedou žákovské parlamenty, když nefungují,“ osvětluje svou nabídku Hazlbauer.

Základem je Ústava

Přínos diskusí v hodinách vidí i Milan Hrubeš, vedoucí Katedry politologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové.

26:03

Vražda Horákové jako od Lady a stavebnice o holokaustu? Metoda vtáhne každého, věří učitel

Číst článek

 „V rodině slyší děti víceméně jednostranné názory. Mnozí učitelé a učitelky se proto obávají konfrontace. Když se probírá téma, na které jsou rodiče citliví, může to dojít do extrému. Proto doporučujeme obracet se k Ústavě jako konsensuálnímu dokumentu,“ doplňuje Milan Hrubeš, vedoucí Katedry politologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde najít základní hodnotové ukotvení.

„Důležité je kritické myšlení, respekt, tolerance, ochota poslouchat druhého a přemýšlet, co říká. Dnes to zní nepředstavitelně, když si vyslechnete média, diskuse politiků, ale koneckonců i expertů. Bavit se spolu, přijmout to, co říká druhá strana a reagovat na to, se v těchto případech jeví jako problematické,“ netěší Hrubeše.

Jak ve škole podporovat aktivní občanství s cílem ovlivňovat své okolí? Jakým způsobem mluvit o tématech, která rozdělují společnost? A o čem vypovídají výsledky studentských voleb? Poslechněte si celý podcast Reparát nahoře v článku. 

Daniela Vrbová, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme