Vražda Horákové jako od Lady a stavebnice o holokaustu? Metoda vtáhne každého, věří učitel
Vzít propagandistický leták, LEGO stavebnici s koncentračním táborem nebo kousek dobového filmu. A vysvětlit na tom deváťákům, jaké bylo určité období ve 20. století a jaké otázky lidé řešili. O to se snaží učebnice Soudobé dějiny, na které spolupracoval učitel Jaroslav Najbert. „Jsou tam mozaiky příběhů a situací, které jsou zachyceny různými žánry,“ přibližuje Najbert v podcastu Reparát pro Český rozhlas Plus.
Učebnice obsahuje tematický plán pro 9. ročník dějepisu na základní škole.
Co se stane, když deváťákům ukážete populární stavebnici s koncentračním táborem, ukazuje výuka dějepisu s hybridní učebnicí Soudobé dějiny, která na prestižní soutěži BELMA 2022 vyhlášena druhou nejlepší evropskou učebnicí roku. Nad vizuálním uměním, dobovým či moderním, učitelé s žáky diskutují o problémech a dilematech 20. století.
„Tahle stavebnice nikdy nešla do distribuce, je to dílo polského umělce, který si položil otázku, jak přiblížit mladým lidem holokaust ve chvíli, kdy pamětníci vymírají,“ ujišťuje spoluautor učebnice, která nabízí práci takzvanou badatelskou metodou.
Zároveň vysvětluje, k čemu práce s kontroverzním tématem je: „Když nemáte rozvinuté kritické čtení historické kultury, tak si na první pohled myslíte, že ta stavebnice propaguje holokaust. To vůbec není pravda.“
„Stejně tak jsme třeba použili ladovské zpracování traumatických událostí, jako byla třeba poprava Milady Horákové,“ doplňuje Najbert, učitel dějepisu, společenských věd, občanské a mediální výchovy na pražském Gymnáziu Přírodní škola, který se letos umístil ve finále soutěže Global Teacher Prize.
Místo práce s textem tak deváťákům vyučující ukazují se Soudobými dějinami vizuální materiály. S tím se totiž současným dospívajícím pracuje lépe. „Dnešní generace školáků se seznamuje s informacemi jinak než moje,“ vysvětluje Najbert.
„Proto máme v materiálech kromě klipů z filmů a jiných druhů pramenů i umění. Právě na tom lze velmi hezky ukázat, jak se s minulostí zachází ve veřejném prostoru,“ říká.
Dánské střední školy blokují ‚rušivé‘ weby ve snaze zvýšit soustředění studentů
Číst článek
Žákům třeba pouští ukázky z oscarového snímku Zelená kniha (Green Book), v němž černošský klavírista cestuje s bílým řidičem z nižší třídy Spojenými státy, které jsou směrem na jih čím dál víc rasistické.
„Taky máme československé propagandistické plakáty a filmové klipy z období normalizace nebo z 50. let. Máme i dokumenty, ale těch je spíš méně,“ dodává kantor.
S žáky se učitelé baví i o tom, jestli jsou předkládané materiály autentické a jak to poznat. To je dovednost, která se hodí žákům i mimo školu. „Vidíme, jak se dnes minulost zneužívá na sociálních sítích. Jsou tu fenomény umělé inteligence, které vytvářejí historické obrázky a informace, které vlastně nikdy neexistovaly,“ zdůrazňuje Najbert.
Vtáhnout každého
Zatímco deváťákům se snadněji než s textem pracuje leckdy s klipy nebo obrázky, pro učitele je lepší volbou učebnice, říká Najbert: „Je to způsob, jak se dostat i k učitelům, kteří by sami od sebe jiný přístup výuky nevyzkoušeli.“
Výuka dějepisu se Soudobými dějinami navíc dokáže vtáhnout i jiné typy žáků než klasické frontální vyučování, je přesvědčený spoluautor projektu.
„Funguje to takhle i na školách, kde jsou děti se specifickými vzdělávacími potřebami. Nebo to dokáže vtáhnout i žáky, které dějepis jinak nebaví,“ těší ho.
Vítězem filmového festivalu Jeden svět se stal snímek Život je skvělý, vypráví o životě v norském exilu
Číst článek
Další díl učebnice, která pracuje s badatelskou metodou výuky, se v současnosti testuje v 6. ročnících základních škol.
Příběhy bezpráví
Že se inovativní výuka dějin 20. století vyplácí, ví už projekt Příběhy bezpráví, který funguje dvacet let a pořádá Měsíc Příběhů bezpráví.
„Z pravidelného šetření agentury Median vyplynulo, že současná generace studentů nahlíží na dobu socialismu daleko kritičtěji než v minulých měřeních,“ poukazuje Aneta Kočíková, koordinátorka projektu v organizaci Člověk v tísni.
„Ještě v roce 2009 prohlásilo jen 20 procent dotázaných studentů, že o období socialismu má dostatek informací. S každým dalším měřením se tento podíl zvyšuje a naposledy dosáhl 40 procent.“
Projekt Příběhů bezpráví nabízí školám krátké filmy, materiály pro debatu a také jim doporučuje, aby na besedu pozvaly pamětníky z okolí. Připravili také online hru.
Letos navíc projekt oslovil youtubera Jiřího Burýška z kanálu Jirka vysvětluje věci. V září společně představí osmidílnou sérii o moderních dějinách.
Poslechněte si celý podcast Reparát, audio je nahoře.
