Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické tipy, jak mají pečovat o své duševní zdraví.

„Častokrát se objevuje například požadavek, jestli by škola mohla pořádat semináře či workshopy nebo nějakým způsobem zprostředkovat informace, jak zvládat stres a vypořádat se se zátěží. Těchto odpovědí je opravdu hodně. Ze stylu, jakým píšou, vyvozuji, že se jedná o vysokoškoláky,“ popisuje výsledky průzkumu Radek Schich, ředitel společnosti GTS Alive, která průzkum iniciovala.

„Cítí se trochu ztraceni ve volnosti studia na vysoké škole, tudíž volají po tom, aby jim pomohla a nabídla nějakou konkrétní možnost řešení a třeba to i zahrnula do vstupních informací o studiu,“ pokračuje Schich.

Studenti se vyjadřovali také k formám podpory, které jim školy nabízí. Zastoupení středoškoláků a vysokoškoláků je v průzkumu téměř vyrovnané. Odpovědi podle toho ale autoři průzkumu neoddělovali.

Vzkaz oběma typům škol je zřejmý. Většina z nich podle názoru 66 procent respondentů nenabízí svým studentům dostatečné poradenství ohledně duševního zdraví. Celkem 24 procent studentů je naopak s přístupem školy spokojeno.

Sdílený problém je poloviční

„Častou jsou v situaci, kdy mají nějaký problém, ale vůbec neví, s kým ho mají řešit. Anebo vědí, že ho řešit mají a možná vědí i s kým, ale často se v podstatě stydí se na dotyčnou osobu obrátit. V jedné odpovědi například stálo: co by mi pomohlo ve zvládání stresu? Pomohlo by mi, kdyby mi někdo řekl, že můžu v klidu dojít za školní psycholožkou, protože teď mám strach, že bych ji obtěžovala,“ dodává ředitel GTS Alive.

Další respondenti uvedli, že zvládat stres spojený se studiem by jim pomohl chápavější přístup učitelů. Ocenili by, kdyby na ně nevyvíjeli přehnaný tlak nebo jim více vycházeli vstříc. Studenti si také stěžovali, že učitelé například mnohdy nejsou ochotní mezi sebou koordinovat termíny testů a zkoušek.

Získat jednoznačné stanovisko všech středních a vysokých škol je samozřejmě složité. Mnohé studie také potvrzují vliv pandemie koronaviru na psychiku mladých lidí, s čímž souhlasí i učitelé a ředitelé škol.

Fakt, že v Česku zoufale chybí psychologové a psychiatři, je také nepopiratelnou pravdou. Kritický nedostatek je také mezi školními psychology. Například podle ředitele Střední průmyslové školy v Ústí nad Labem Jaroslava Mareše nestačí, aby školní psycholog byl ve škole k dispozici jen pár hodin týdně.

„Potřeboval bych zde školního psychologa, který tu bude tak, že když bude potřeba, bude k dispozici, protože problém je potřeba řešit hned. Každou poradu či jednání kolegy upozorňuji, aby žáky sledovali, aby se jich ptali. Žáci je nechtějí otravovat, ale snažím se jim vysvětlit, že to není otravování. Sdílený problém může být poloviční,“ upozorňuje Mareš.

Eva Mikulka Šelepová, ula Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít