Botanik Roman Pavela zkoumá takzvané adaptogeny. „To jsou rostliny, které si umí povídat s naší stresovou cestou a usměrňují množství kortizolu v krvi, abychom nebyli příliš stresovaní,“ vysvětluje.
„Dětem se uleví, když zvládnou rodičům o známkách říct co nejdřív a na rovinu. Neměly by kvůli tomu zažívat výčitky nebo trest,“ říká pro Český rozhlas Plus psycholožka Tereza Tetourová.
Účastníkům je monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasují pro 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo má nejstabilnější tepovou frekvenci mezi deseti vybranými, si pak odnese trofej.
Tkáně rostlin spolu komunikují pomocí chemických látek. Zachycení signálů, kterými reagují na stres, by mohlo farmářům pomoci s předstihem zjistit, zda není ohrožená úroda.
V pátek začínají přijímací zkoušky na střední školy. Podle psycholožky Veroniky Pavlas Martanové mohou dětem proti úzkostem a stresu pomoct například jednoduchá dýchací cvičení.
Úspěch dlouho dobře utajeného skladatele spočívá v tom, že se jeho skladby objevují v mimořádně populárních relaxačních playlistech s názvy typu hudba na letiště, klidné piano nebo úleva od stresu.
„Moje psychika zareagovala ztrátou paměti. Nepamatuju nic mezi prvním a sedmnáctým rokem. Předchozí život i to, kým jsem býval, je pryč. Většina vzpomínek pochází z fotek a vyprávění,“ říká Joergen.
Válečný konflikt mezi Izraelci a Palestinci dominuje zpravodajství i u nás. Jak se vypořádat s válečnými traumaty? Izraelci se podle psychiatra Cyrila Höschla na dlouhodobý konflikt adaptovali.
„Nejmocnější zbraní je obyčejná propiska. I s tou se můžeme účinně bránit. Ale taktické pero se hned tak nezlomí a odolá většímu tlaku,“ srovnává iinstruktor sebeobrany a krizové první pomoci Brebera.
Mnohdy do problémů zapadneme bez vlastního přičinění. Co však lze ovlivnit, je přístup ke stresovým situacím a mimo pozitivního myšlení je tu možnost pohlazení duše chutí výborné stravy.
U dětí podle lektorky Yuli Chromčenkové pomáhá hra. „Je potřeba zapojit fantazii: Tenhle zvuk padající střely je ve skutečnosti něco jiného, někdo si třeba píská,“ doporučuje.
„Když mi došlo, že mi nejde žít, nejde se mi zabít, tak jsem se domluvila s mamkou, že tak to dál nejde,“ vysvětluje mladá žena s hraniční poruchou osobnosti, proč zamířila do komunity v Solenicích.
„Žijeme ve společnosti, ve které je důležitá specializace – ať každý dělá to, co umí. Problém je, že když budu stále dělat jen to, co umím, tak se nic dalšího nenaučím,“ říká filozofka Matějčková.
„Rozhodně nepomáhá vytváření si úkrytů a nekonečných zásob potravin. Panika vyvolá ještě větší nekontrolovatelnou úzkost,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz armádní psycholožka Olga Dziaková.
„Nemohla jsem spát, nedokázala jsem plnit zadané úkoly, nedokázala jsem se zajímat o nic, ani o své studenty, což je pro mě dost netypické,“ říká Petra, která ve svém zaměstnání „vyhořela“ loni.
Ptačí chřipka v Česku. Proč se šíří? Jak zdraží vejce? Kolik slepic budou muset veterináři vybít? A dokážeme chovat drůbež tak, aby se nemoci nešířily a ptáci měli spokojený život?
Z výsledků průzkumu pro společnost GTS Alive vyplývá, že téměř 90 procent dotázaných studentů by ocenilo více informací od odborníků nebo praktické rady, jak mají pečovat o své duševní zdraví.
„Zaráží mě, proč se stále bojíme rozmanitosti. Bojíme se toho, že někdo nebude mít konformní účes, délku a barvu vlasů podle toho, jestli je to muž,“ upozorňuje Michal Pitoňák.
V tomhle letním seriálovém hitu, který na začátku října konečně dorazil na český stream, se nezdravé návyky mění podstatně hůř než postup při přípravě domácího pečiva.
Studium medicíny je náročné samo o sobě, a podle výzkumu tomu učitelé nepomáhají. Studentky se také potýkají se sexismem. Fakulty se problém snaží řešit, medici však třeba skončí v jiném oboru.
Nechtěné myšlenky lze dle Jelínka odehnat či přemluvit. „Jedna z možností je zaměstnat mysl něčím jiným nebo si s myšlenkami mohu popovídat. Uargumentovat logickými argumenty,“ vysvětluje Jelínek.
„Na zahraničních středních školách se tak podle výzkumů identifikují asi 2 procenta dětí. V Česku to zmapované nemáme,“ shrnuje výzkumnice a psychoterapeutka Pavla Doležalová.