Návrat dětí do škol? ‚Nabízí se jednoduchý trik, jak by to šlo,‘ tvrdí matematik René Levínský

Česká vláda deklaruje, že její prioritou je návrat malých dětí do škol. „Je třeba na ni tlačit, aby se alespoň první a druhé třídy otevřely. Aby náklady společnosti v pandemii nesl někdo jiný než děti,“ tvrdí matematik René Levínský. Sám se v rámci iniciativy Model antiCOVID-19 při výzkumném centru IDEA na institutu CERGE-EI věnuje tvorbě epidemiologických modelů.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Online vyučování

„V té chvíli by bylo možné poslat třeba alespoň první a druhou třídu do škol,“ popisuje Levínský. | Zdroj: Profimedia

„Uvědomme si, že zásadním opatřením v Česku je uzavření škol. Všechny společenské náklady tak nesou děti a mladiství, což považuji za naprosto neakceptovatelné,“ říká ve vysílání Plusu.

Při svých úvahách vychází z jednoduchého výpočtu, kdy jeden ročník prvňáků představuje přibližně 100 tisíc dětí, dva ročníky pak dvojnásobek. To je sice hodně lidí, ale šlo by je vyvážit jiným rozhodnutím, míní Levínský. 

„Kdyby se zodpovědněji chovaly zejména kancelářské firmy, které zdaleka nemají tolik lidí na home office jako na jaře.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Šárky Fenykové

Podle Google Community Mobility Reports pracuje aktuálně doma kolem 40 procent lidí, na začátku pandemie to ale bylo 45 procent. Kdyby se home office zvýšil jen o pět procentních bodů, je to těch 200 tisíc lidí, které by „střídaly“ děti ve školách. „Takže se tady nabízí strašně jednoduchý trik,“ tvrdí matematik.

„V té chvíli by bylo možné poslat třeba alespoň první a druhou třídu do škol, a to za nějakých režimových podmínek, které známe třeba z Německa. Důležité je větrání tříd nebo zkrácení vyučovací hodiny na 20 minut a podobně,“ popisuje Levínský „výměnný společenský obchod“.

Kulminace v nemocnicích

Model antiCOVID-19 při výzkumném centru IDEA na institutu CERGE-E vznikl spontánně jako reakce 31 vědkyň a vědců z 20 českých i světových akademických institucí. Vědci tak vytvářejí modely, které porovnávají dopady jednotlivých opatření na společnost.

„Už někdy na začátku října jsme očekávali, že kulminace v nemocnicích bude kolem 10. listopadu. Pokud se nepletu, tak zatím nejvyšší číslo bylo 6. listopadu.

To znamená, že to poměrně přesně naplňuje trajektorii, kterou jsme předpovídali,“ odpovídá Levínský na otázku, kdy by se mohlo konečně trochu ulevit nemocnicím.

Horší to je ale s odhadem denních nárůstů nakažených lidí. „Protože čísla jsou strašně zašuměná tím, že se málo testuje. Tuto sobotu jsme měli necelých 26 tisíc testů, zatímco minulou sobotu víc než 36 tisíc.

Takže počet nových incidencí dramaticky klesl, ale je to tím, že se mnohem míň testuje. To je věc, které nerozumím a sám bych potřeboval, aby mi někdo vysvětlil, proč se tak děje,“ dodává.

Celý rozhovor Šárky Fenykové najdete v audiozáznamu.

Šárka Fenyková, lup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme