Testy na covid zatím nedorazily. Lepší by bylo začít už v září, říká šéf poskytovatelů sociálních služeb
Domovy pro seniory a další lůžková zařízení sociálních služeb by nejpozději v pondělí měly začít plošně testovat na koronavirus. Antigenní testy ale zatím chybí, řekl pro Radiožurnál prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Plošné testování se má týkat desítek tisíc lidí, a to jak seniorů, tak zaměstnanců zařízení. Testovat se mají co pět dnů.
Dorazily už zmíněné antigenní testy do zařízení sociálních služeb?
Zatím nedorazily, distribuce ještě nezačala. Včera (v neděli) měla být podepsána smlouva mezi společností Avenier a společností Abbott, která testy do České republiky přiveze. Předpokládáme, že distribuce možná začne během dnešního odpoledne pouze okrajově a naplno začne od zítřejšího dne.
Testy na covid zatím nedorazily. Lepší by bylo začít s ním v září, říká šéf poskytovatelů sociálních služeb
Kolika lidí by se zhruba mělo plošné testování týkat? Ať už klientů, nebo personálu?
Ohledně klientů je to nějakých 70 nebo 80 tisíc. Je tam rozptyl, protože existují určité výjimky. A někteří klienti jsou hospitalizováni v nemocnicích. V případě personálu je to zhruba 80 nebo 90 tisíc osob. Celkem tedy nějakých 160 tisíc osob. Výjimky se například týkají lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19 v posledních devadesáti dnech nebo v posledních pěti dnech prošli PCR testem. A netýká se to osob, které nepřicházejí do kontaktu s klienty.
Čemu může podle vás plošné testování pomoct? Jaký může mít význam?
Částečně zabrání velkému šíření, které stále trvá. Každý den přibude zhruba stovka klientů a stovka zaměstnanců, u kterých je nákaza prokázána. Testování by spíše pomohlo, kdyby začalo v září, protože teď už jsme na nějakých 4500 nemocných klientů a 3000 nemocných zaměstnanců.
Tam, kde to testování udělali, ať už dobrovolně antigenními testy, které si sami koupili, nebo PCR testy, protože se tam třeba projevila nákaza u jednoho člověka, tak se zjistilo, že je tam bezpříznakově 40 nebo 50 osob. K tomuto poznání dojdeme během plošného testování v řadě zařízení.
Jak říkáte, i mezi zdravotníky přibývá nakažených. Bude všude dostatek personálu, který by testoval?
V některých sociálních službách to může být problém. Je v nich celkem 5500 zdravotnických pracovníků. Prakticky jsou v pobytových zařízeních, některé jich ale mají jen jednotky. Některé zdravotní sestry pak mohou být na pracovní neschopnosti.
Společnost rozdělená koronavirem: sabotérů je minimum, podceňujících více
Číst článek
Jsou tady ale sociální služby, které také mají povinnost testovat, jako jsou pečovatelské služby či chráněné bydlení. A ty až na výjimky nebo ve většině případů nemají žádný zdravotní personál. Ale v takových případech mimořádné opatření říká, že testy musí na požádání provést lékař, se kterým mají poskytovatelé smlouvu.
Když bude personálu na základě testů ubývat, jaký je záložní plán? Kdo se o ty lidi postará?
Je to situace, kterou známe, ale ne takto plošně. Jsou tři hlavní typy osob, které přicházejí do zařízení. První jsou brigádníci, kteří formou dohody o provedení práce pomáhají v základních činnostech. Pak jsou to dobrovolníci. A pak to jsou studenti, kterým může být uložena příslušným krajem pracovní povinnost.
Tam, kde selžou všechny tři „záložní zdroje“, přichází například armáda nebo hasiči, kteří pomáhají v základních činnostech, než se – zpravidla po deseti dnech, protože většina nakažených je bezpříznakových – zaměstnanci vrátí do práce.
