Dušo moja, těsnino ty temna. Vyzkoušejte si, jak dobře rozumíte jazyku Nabarveného ptáčete

Petr Kotlár v hlavní roli snímku Nabarvené ptáče | Zdroj: Státní fond kinematografie

Když Václav Marhoul hledal jazyk, kterým by se mohlo mluvit v jeho filmu Nabarvené ptáče, konzultoval nejdříve vyhledávač Google. „Nechtěl jsem, aby vesničané mluvili ukrajinsky, polsky nebo rusky, protože to jsou skutečně zlí lidé. A já pochopitelně nechtěl, aby s tím byl nějaký národ spojený,“ vysvětlil režisér televizi Euronews, proč si nakonec zvolil mezislovanštinu. Vyzkoušejte si, jak dobře umělému slovanskému jazyku rozumíte.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mnoho už bylo napsáno o tom, že nový snímek Václava Marhoula, který v pondělí Česká filmová a televizní akademie vyslala jako tuzemského zástupce do boje o Oscara v kategorii zahraničních filmů, není zrovna divácky přívětivé dílo.

Dramatický příběh o útrapách bezejmenného chlapce, který se snaží přežít ve světě nenávisti, předsudků a zvrácené morálky, je totiž černobílý, poměrně grafický a spíše lyrický. V podstatě v něm nehraje hudba a ze skoro 170minutové stopáže se dohromady mluví jen asi pouhých devět minut.

Nabarvené ptáče je úkazem české tvorby. Emočně vás vyždímá, přistoupíte-li na nekompromisní formu

Číst článek

Vedle němčiny a ruštiny zazní také čeština. Většina dialogů se ale odehraje v umělém slovanském jazyce, kterému dali jeho tvůrci v čele s docentem Vojtěchem Merunkou jméno mezislovanština.

Filmaře k jazyku dovedlo zadání slov „slovanské esperanto“ do vyhledávače Google. Chtěl totiž pro svůj snímek najít vhodný slovanský jazyk, který by se nedal snadno vztáhnout ke konkrétnímu národu a přitom by odpovídal knižní předloze Jerzyho Kosińského, podle níž se událostí odvíjejí kdesi ve východní Evropě, kde lidé mluví specifickým nářečím.

„Z různých atributů v knížce vyplývá, že je to pravděpodobně někde pomezí Ukrajiny a východního Polska. Pátral jsem v historii a zjistil jsem, že na tom pomezí kdysi žil jakýsi slovanský kmen, ten ale Stalin vyvraždil a jeho kultura a jeho jazyk se nedochovaly,“ vysvětlil už dříve Marhoul.

Dodatečně předabováno

Merunka se k filmu podle vlastních slov přidal před devíti lety, aby ho přeložil do mezislovanštiny. Což s sebou neslo mnohem více práce, než by se mohlo na první pohled zdát.

„Všichni říkají, že je to jen devět minut textu, pár stránek. To ale není úplně přesná informace. V čistém střihu filmu, který měl 16 verzí scénáře a natočilo se ho mnohem více, je pravda, že asi devět minut vidíte zobrazené titulky. Ale lidé tam mluví mnohem víc. Když je tam třeba v hospodě rambajz, hrají tam a zpívají, tak se to nepřekládá. To titulky nemá, ale slyšíte to,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz.

Úryvek z písně Duša moja

Dušo moja, dušo moja, ja ne mogu spati,
Kogda vidžu tvoju jupku, kladivo mně mlati.
Ej, hej, ej hej, ja ne mogu spati.
Ej, hej, ej hej, kladivo mně mlati!

Jesm strašno umorjeny,
život odtěkaje,
i člověka zapuščaje.

Dušo moja, dušo moja, těsnino ty temna,
najlěpějšim městom strěči, budeš mně prijemna.
Ej, hej, ej hej, těsnino ty temna.
Ej, hej, ej hej, budeš mně prijemna!

Jesm strašno umorjeny...

Jeho úkolem tak bylo také třeba otextovat všechny rekvizity, ať už to byly noviny nebo plakáty na ulicích, které upozorňují na léčbu tuberkulózy, certifikovanou kastraci domácích mazlíčků či nové modely šicích strojů. Do umělého jazyka přeložil i písničku Duša moja, kterou pro scénu s opilými partyzány v hospodě složili Petr Ostrouchov a Tomáš Hanák.

„Je to v takové úrovni detailu, že je to možná až zbytečné. Kdo to ocení, že vesničané na břehu řeky mluví mezislovansky, když je to v šumu, kde je sedm zvukových stop, jedna přes druhou. A žádné titulky. Běžný divák si řekne: Mluví rusky. Ale nemluví!“ stýská si Merunka.

Na place byl jeho prodlouženou rukou filmař David Tomášek. Ten, vyškolený v umělém jazyce, byl přítomný na všech lokacích a pomocí vysílačky a sluchátka v uších herců nahrazoval nápovědu.

Ne vždy se ale natáčení v mezislovanštině obešlo bez potíží. Merunka například vzpomíná na scénu na trhu, v níž komparzisté zněli až příliš ukrajinsky nebo polsky, a tak se museli dodatečně předabovat.

Své problémy měl s – v rámci filmu poměrně výřečnou – rolí faráře také americký herec Harvey Keitel. „Bylo to skvělé. Byla mi nabídnuta role v jazyce, který ani neexistuje a kterému vůbec nerozumím. Asi není mnoho herců, kteří by byli postaveni do takové situace,“ komentoval to.

Krásně natočené zlo. Násilí v Nabarveném ptáčeti není přehnané, ale znovu ho vidět nechci, říká kritička

Číst článek

„Pan Keitel se na natáčení v Českém Krumlově připravil perfektně, ale na angličtinu,“ říká Vojtěch Merunka a dodává, že to pro něj bylo opravdu těžké. Část svých replik proto údajně spíše oddrmolil, v dabingu mu poté vypomohl hlas Jaromíra Meduny.

I přesto Merunka k hlasové přípravě amerických herců chová velký obdiv. Všichni totiž podle něj znali mezinárodní fonetickou abecedu i mapu toho, kde v puse tvoří samohlásky.

Pačan, mrzavec a žuriti

Mezislovanština se jako jazyk stále vyvíjí. K loňskému roku zatím obsahoval zhruba 50 tisíc slov. Tři úplně nová slova vznikla právě pro potřebu natáčení, a to „mrzavec“ ve smyslu parchant, pacholek či zmetek, „žuriti“ jako čumět a „pačan“ jako kluk.

Podle Merunky přitom ani v jednom ze slov není vymyšlený jediný umělý zvuk. „Třeba ‚mrzavec‘ je od slova mrzeti. Staroslovanský základ mrzeti existuje a koncovka ‚ec‘ je také přirozená. Je to sice uměle vytvořené slovo, ale přirozenou cestou. Není tam vymyšlený jediný umělý zvuk,“ podotýká.

Velika pomoć za pųtovateljev: vzniká jazyk, kterému porozumíte i bez učení

Číst článek

Mezislovanština je podle něj pomocný jazyk, který sdružuje znaky několika slovanských jazyků. Zároveň je ale jednodušší, protože je dělaný statisticky. Svou metodou je sice umělý, ale jeho slova mají živý, reálný kořen.

„Všechny gramatické koncovky existují v jiných jazycích. Pravda je, že žádný živý jazyk nemá přesně ty všechny v té samé sestavě. Neexistuje tam žádná umělá koncovka ani předložka. Všechno můžete najít ve slovanských jazycích – dokonce ve většině,“ dodává Merunka.

Zdůrazňuje přitom, že nestojí o to, aby se jazyk učil na školách. Mohl by ale najít využití u turistických průvodců, pracovníků s imigranty či překladatelů zákonů. „Je potřeba využít toho, že Slované tomuto jazyku rozumí bez toho, že by se ho museli učit,“ uvedl už dříve Vojtěch Merunka pro Radiožurnál s tím, že by mezislovanština mohla sloužit jako lepší můstek mezi dvěma slovanskými jazyky.

Vojtěch Merunka při natáčení snímku Nabarvené ptáče v Českém Krumlově | Zdroj: Archiv Vojtěcha Merunky

Vyzkoušejte si sami přeložit mezislovanštinu

Zapište si větu v češtině a tlačítkem Ukázat si nechejte zobrazit správný překlad.

1. věta:
"Pivo jest jedin iz najstarějših alkoholičnyh napitkov pijemyh v světu."

2. věta:
"Pivo jest staroslovjansko slovo, ktoro značilo najrazširjenějši i najobyčajny napitok."

3. věta:
"Uže stare narody Sumerijani, Egyptijani i Kelti znali pivovarjenje."

4. věta:
"Najznanějše zrno, iz ktorogo jest pivo varjeno, jest jačmen, ale takože jest možno upotrěbiti pšenicu, kukuricu i rižu."

5. věta:
"V prošlosti bylo pivo iz pivovarov do gostinic voženo v drvenyh bočkah, ale dnes jest pivo polnjeno do aluminijovyh barelov."

Kristina Roháčková, mos, ace Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme