Merkelová přivedla Německo do krize, myslí si Vondra. ‚Byla to pozitivní postava,‘ nesouhlasí Špidla
Angela Merkelová v nových memoárech odůvodňuje své politické kroky. Ukazuje se dnes, že politička, která šestnáct let stála v čele německé vlády, přivedla Evropu a Německo do problémů? „Zacloumala společností, dodnes se z toho nemůžeme vzpamatovat,“ říká v pořadu Proti a proti Českého rozhlasu Plus europoslanec Alexandr Vondra (ODS). „Reagovala na celkovou situaci,“ nesouhlasí sociální demokrat Vladimír Špidla, někdejší premiér a eurokomisař.
Kdybyste měli celkově zhodnotit působení Angely Merkelové ve funkci kancléřky, bylo podle vás pozitivní, nebo negativní?
Špidla: Bylo v každém případě úspěšné, protože vyhrála několikery volby po sobě. A to se prostě nemůže stát, když nejste vnímán jako pozitivní politická postava. Jedny volby můžete vyhrát náhodou, dvoje další už nikoliv.
„Nechtěla jsem dráždit Putina,“ zdůvodnila ve svých memoárech Angela Merkelová, proč bránila přijetí Ukrajiny do NATO. Jaký je odkaz německé kancléřky? Debatují europoslanec Alexandr Vondra (ODS) a expremiér Vladimír Špidla (SOCDEM)
Pane Vondro, měl byste stejné hodnocení? To, že tolikrát vyhrála volby, je už samo o sobě dokladem, že byla Merkelová dobrá politička?
Vondra: Bylo to úspěšné z mocenského hlediska, protože ona délkou svého kancléřského vládnutí trhla poválečný rekord. To je pravda. Ale nebylo to úspěšné z hlediska výsledků, protože minimálně tři její klíčová rozhodnutí přivedla Německo do dnešní krize.
Mezi některá ta problematická rozhodnutí určitě patří prohloubení energetické závislosti na Rusku. Jak vážný to byl problém, nebo dokonce chyba přímo Angely Merkelové?
Špidla: Německo se v zásadě rozhodlo udělat tzv. energiewende. To znamená velmi podstatně změnit energetický mix. V důsledku toho by se výrazně odpoutalo od závislosti na dovozu energie, to znamená i na dovozu z Ruska. Čili z tohoto hlediska byl přístup Německa: najít Rusko jako určitou mezifázi.
Druhá věc, nebylo to jenom prohlubování energetické závislosti. Myslím, že takto zjednodušeně to nejde říct. Ale bylo to doznívání německé ostpolitik – pokus vytvořit dlouhodobé a stabilní vztahy s Ruskem a zeměmi na východě.
Merkelová vydala své paměti. V knize přiznává, že v roce 2008 bránila vstupu Ukrajiny do NATO
Číst článek
Pane Vondro, myslíte, že mohla Angela Merkelová v době, kdy posvětila stavbu plynovodu Nord Stream 2, mít tušení, že Vladimir Putin se chystá silou obnovovat Sovětský svaz?
Vondra: Určitě mohla mít tušení, že Vladimir Putin bude hrát plynové hry. On plynové kohoutky zavíral a vydíral už tehdy. Ne Německo, ale jiné země, zejména ve střední a východní Evropě. A to už v době, kdy byla Merkelová kancléřkou a ještě neučinila některá zásadní rozhodnutí.
Byla to přímo dvojchyba. V roce 2011 rozhodla, že Německo opustí jádro, čímž eliminovala stabilní dodávky, protože bylo jasné, že se od uhlí bude postupně odcházet. Tím se zvýšil tlak na to, aby nestabilita větrné a solární energie byla kompenzována větší závislostí na plynu. V tomto byla skutečně naivní.
Já si pamatuji některé společné diskuse. Ubezpečovala nás a říkala mi: „Sašo, klid, to je vztah dodavatel a odběratel, Německo a Rusko. Obě země na sobě navzájem závisí, není se čeho bát.“
Ukázalo se, že to byla hrubá chyba. Multiplikovaná nesmyslným, hysterickým odchodem od jaderné energie.
Zvládnuli to?
Byl tedy vůbec největší omyl Angely Merkelové ve východní politice předpoklad, že obchodní spolupráce může pomoci i k jisté kultivaci ruské politické scény?Vondra: Kromě chyby odchodu od jádra, kromě chyby prohloubení závislosti na levném ruském plynu tu byla ještě třetí zásadní chyba: naprosto naivní otevření se nekontrolovatelné migraci z muslimských zemí v roce 2015. Ta slova, jak to hravě zvládneme.
Myslím, že pokud je dnes v Německu na něčem skutečně celospolečenský konsensus, tak na tom, že to nezvládli.
Ale ona se přímo ke svým slovům „wir schaffen Das“, tedy „zvládneme to“, vrací. A říká, že nechápe, co jí na tom kdo vyčítá. Jestli snad měla v pozici šéfky vlády říkat, že to nezvládneme. Myslíte, že by bylo od kancléřky státnické říkat „ne, my to nezvládneme“?
Vondra: Myslím si, že si měla daleko více uvědomovat bezpečnostní faktor celé věci a nikoliv si dělat selfíčka s imigranty.
Scholz chtěl být jako Merkelová, místo toho Němci zažívají nestabilitu a stagnaci, hodnotí zpravodaj
Číst článek
Ta slova společně se selfíčky vedla k tomu, že zdvihla další proud. V inkriminovaných zemích to pochopili fakticky jako pozvání. Myslím si, že to zacloumalo nejenom německou, ale i evropskou společností, které mají problém se z toho vzpamatovat.
Pane Špidlo, jak hodnotíte její počínání a její roli zejména v krizovém roce 2015?
Špidla: Merkelová reagovala na probíhající migrační krizi, která se mimo jiné projevila tím, že se strašlivým způsobem zhoršila situace v Maďarsku. Možná si pamatujete ty dva měsíce, kdy byla zaplavena budapešťská nádraží Keleti pályaudvar a Nyugati pályaudvar. Tito lidé vyrazili směrem do Německa.
Ona se rozhodla, že je nezastaví na hranicích. Tímto velmi výrazně vytrhla Maďarsku trn z paty. Je nutné si uvědomit, že reagovala na celkovou situaci. A z tohoto hlediska si myslím, že to nakonec zvládla.
Poslechněte si celý pořad Pro a proti v úvodu článku.
