Soupeří spolu subvarianty omikronu, vlny nákazy proto přichází těsně za sebou, vysvětluje vědec Pačes
S podzimem přišlo období respiračních onemocnění a přibývá lidí, kteří se nakazili koronavirem. „Důležité je, jak moc se toto číslo pak propíše do obsazení nemocnic. Případně jaké to bude mít dlouhodobé následky, to se zatím málo zdůrazňuje. My už víme, že prodělání infekce i se slabými příznaky může mít u lidí dlouhodobé následky, že se jim špatně dýchá nebo mají neurologické problémy. Raději to nedostat,“ říká molekulární genetik Jan Pačes.
Pro molekulárního vědce je fascinující sledovat, jak se koronavirus mění, přiznává Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
„Právě tento podzim vidíme velmi zajímavý aspekt evoluce. Říká se tomu konvergentní evoluce, tedy to, když se v konkrétním prostředí vyvine jeden znak vícekrát. V přírodě to je třeba oko nebo křídlo, které mají savci i ptáci,“ přibližuje vědec v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Zatímco v minulých letech převládala jedna varianta koronaviru – alfa, delta a další –, omikron funguje jinak. „Omikron už je velmi optimalizovaný na člověka. Vlny teď chodí těsně za sebou. A zatímco dříve to byly vlny konkrétní varianty koronaviru, teď jsou to vlny podvariant,“ říká Pačes a pokračuje:
3:19
Blíží se vlna nákazy chřipky, varují epidemiologové. Zájem o vakcínu má zlepšit nová osvětová kampaň
Číst článek
„Jednotlivé podvarianty omikronu dál sbírají mutace. A co je zajímavé, sbírají ty stejné. Takže subvarianty, které se na začátku docela lišily, sbírají ty nejlepší změny. Těchto mutací je pět a říká se jim pentagon. A není to kvůli americké vládě.“
„Je na nich hrozně zajímavé, že se objevují rekurzivně pořád dokola v různých variantách a jsou zřejmě pro tu interakci viru s člověkem velmi důležité,“ usuzuje molekulární genetik.
Omikron podle Pačese zvítězil v evolučním souboji koronaviru a teď spolu soupeří jeho potomci-subvarianty:
„Dokonce jsem četl článek, že omikron je poslední varianta. To se ale dá říct jen vzdáleně, protože i ty současné varianty se už od původního omikronu velmi liší. A pořád se snaží dělat to, že když si lidstvo vybuduje protilátku proti konkrétní mutaci, tak se okamžitě objeví jiná, kterou protilátky nezachytí.“
V uplynulém týdnu testy odhalily 19 200 případů covidu. Hospitalizovaných je nejvíce od dubna
Číst článek
To komplikuje zejména použití monoklonálních protilátek, připomíná molekulární biolog. „Vyrábí se tak, že vezmete pacienta, který nemoc prodělal, z jeho krve izolujete protilátky, vyberete tu nejlepší a tu potom terapeuticky podáváte jiným pacientům.“
Protože se ale virus stále mění, je obtížné podat pacientovi co nejdřív tu nejlepší variantu léku, přestože se situace z pohledu léčby stabilizuje.
„Z hlediska dlouhodobé perspektivy vidíme, že už končí nečekané události, které byly na začátku pandemie – že se objevila varianta, o které jsme vůbec nic netušili. Pakliže se samozřejmě nestane něco nečekaného, jak se to ostatně děje každou chvíli,“ dodává vědec.
Pozor na chřipku
Kromě očkování proti koronaviru doporučuje Jan Pačes také očkování proti chřipce. „Poslední dva roky tu skoro žádná chřipka nebyla,“ připomíná účinek protipandemických opatření v posledních letech.
„V Austrálii právě teď mají chřipkovou vlnu, největší od roku 1996. Myslím, že totéž můžeme očekávat i u nás,“ varuje Pačes.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
