Pravěký tučňák nosil „dětské peří“
Fosilní zbytky peří dokazují, že tučňáci nebyli vždycky černobílí. Před 36 miliony let měli dospělí ptáci barvy, jaké dnes najdeme jen u mláďat.
Unikátní nález fosilního peří pochází z východního pobřeží Peru, kde paleontologové objevili kostru pravěkého tučňáka Inkayacu paracasensis. Jeho jméno se dá přeložit jako Vodní král. Žil v pozdním eocénu a se svou výškou 1,5 metru byl jedním z největších známých druhů tučňáků. Tým paleontologů z několika amerických univerzit při zkoumání kostry staré 36 milionů let narazil na zbytky fosilizovaného peří. Velikostí i tvarem se podobá peří žijících tučňáků a stejně jako u nich rostla jednotlivá pírka natěsnána hustě na sebe. V peří se dokonce zachovaly buněčné struktury melanosomy, v nichž jsou uloženy barevné pigmenty. Jejich zkoumání ukázalo, že Vodní král v dospělosti neměl černobílý „fráček“, který je typický pro dospělé tučňáky – místo něj nosil šedé a rudohnědé peří. Podobné zbarvení najdeme u mláďat dnešních tučňáků.
Melanosomy neovlivňují jen barvu peří, ale také jeho odolnost vůči otěru a lámání. Je možné, že první tučňáci nebyli žádní potápěči a svou potravu lovili pouze u hladiny. Pozdější posun ve struktuře melanosomů, který zlepšil plavecké dovednosti a pozměnil zbarvení tučňáků, proto vědci dávají vědci do souvislosti se zvýšenými nároky života ve vodním prostředí. V době, kdy oceán brázdil Vodní král, ještě neexistovali hlavní predátoři tučňáků ploutvonožci. Jakmile se však objevili, bylo ve vodě o mnoho nebezpečněji – a následovníci Vodního krále se museli přizpůsobit.
Zdroj: North Carolina State University, University of Texas at Austin
