Farář Toufar, kterého umučila StB, by mohl mít po 65 letech důstojný pohřeb
Už šedesát pět let leží ostatky umučeného kněze Josefa Toufara v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Pátera tam v 50. letech pohřbila státní bezpečnost, aby utajila jeho věznění a mučení. Teď se zdá, že by se oběť komunistického režimu, mohla konečně dočkat důstojného pohřbu. Odborná komise se dnes shodla na exhumaci a převezení jeho ostatků z Prahy do Číhošti na Havlíčkobrodsku.
„Exhumace proběhne řádně, bude řádně zdokumentována s velkou úctou k ostatkům. A pokud by to vše proběhlo bez problémů, tak si myslím, že možná do konce roku by se to dalo zvládnout,“ říká pražská radní Eva Vorlíčková (TOP 09).
O exhumaci ostatků požádala pražský magistrát katolická církev, která před pár měsíci schválila Toufarovo blahořečení.
O přípravách na exhumaci ostatků Josefa Toufara se zajímala redaktorka Magdaléna Medková
Takzvaný číhošťský zázrak je událost z prosince roku 1949. „Bylo kázání, důstojný pán byl na kazatelně a říkal: tady ve svatostánku je váš spasitel a ukázal takhle rukou. A já jsem se podívala na oltář, a vtom se začal pohybovat křížek,“ popisuje pamětnice na pásku z archivu Českého rozhlasu.
Událost vzbuzovala zájem lidí, což se však nehodilo tehdejšímu režimu. Faráře zatkla policie a tehdejší propaganda ho vykreslila jako podvodníka.
„Šlo se věci na kloub a zjistilo se – a tamní farář se přiznal – že na struně, na hřebíčkách z kazatelny krucifixem pohyboval,“ líčí dobový propagandistický film s názvem „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení“. Navíc se začala šířit informace o tom, že měl duchovní zneužívat ministranty.
Do propagandy chtěla StB zapojit i samotného faráře. Přimět ke spolupráci se ho snažila krutým mučením.
„Bezmála měsíc ho ve Valdicích brutálním způsobem nutila, že to byl právě on, který na základě smyšleného příkazu z Vatikánu hýbal s křížkem. Josef Toufar dlouhé týdny odolával těm brutálním výslechům, a nakonec 25. února 1950 zemřel,“ líčí publicista Miloš Doležal, který napsal Toufarův životopis.
Exhumaci pátera už v roce 1968 prosazovala jeho rodina, tehdy tomu však zabránila invaze vojsk Varšavské smlouvy. O totéž pak podle Doležala rodina snažila i na začátku 90. let.
„Tehdy ještě nebyly otevřené archivy, nebyly k dispozici různé dokumenty, které máme dnes a které nám naznačují, kde by pravděpodobně tělo Josefa Toufara mohlo spočívat,“ říká Doležal.
Tělo zřejmě nebude jednoduché najít. Toufar byl totiž pohřben, jak napsaly Lidové noviny, v jedné ze šachet na hřbitově v pražských Ďáblicích, kam se dávaly zbytky těl po pitvách nebo embrya po potratech.
Přesné místo pohřebiště a totožnost ostatků by teď měl ověřit speciální tým odborníků. Na exhumaci budou spolupracovat archiváři, antropologové i genetici.
Umučeného duchovního si lidé dodnes připomínají. Vždy v únoru, kdy je výročí Toufarovy smrti, se konají pietní akce a faráře připomínají i místní názvy. V Ledči nad Sázavou, což je kousek od Číhošti, je malý park věnovaný Josefu Toufarovi a v Hlinsku na Chrudimsku je ulice Faráře Toufara.
