Dosud největší a nejvýkonnější dalekohled vypuštěný lidmi dokáže nahlédnout do nejhlubší historie vesmíru i pátrat po známkách možného života mimo Sluneční soustavu.

Bardon uvedl, že nápad nasnímat trajektorii teleskopu mu vnukl jeho bratislavský kamarád Miroslav Grnja.

„V noci z pondělí na úterý se na malou chvíli vyjasnila obloha, a tak jsem se pokusil o nemožné. Navíc, ještě nerozbalený teleskop Jamese Webba se nacházel ve vzdálenosti našeho Měsíce, takže to byla i poslední šance na jeho zachycení,“ popsal Bardon.

„Doslovným ‚očistcem‘ bylo hledání slabé ‚tečky‘ na snímku. S identifikací pomohl nejen Miroslav Grnja, ale hlavně Pavol Rapavý z Rimavské Soboty,“ dodal astrofotograf.

Bardon sdělil, že tým využil veřejně dostupné parametry amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

„Souřadnice i jasnost objektu s nimi souhlasí, takže pro jistotu řečeno, na 99,9 % to Webbův teleskop skutečně je. Drobná a velmi slabá čárka ve výřezu snímku představuje trajektorii vesmírného dalekohledu za jednu hodinu. Pro pořádek je nutné uvést, že snímek zobrazuje část souhvězdí Orion, Barnardův oblouk,“ doplnil astrofotograf.

Bardon je amatérský astronom, fotografický ambasador Evropské jižní observatoře a čestný člen Mezinárodní astronomické unie. Před 16 lety založil také fotosoutěž Česká astrofotografie měsíce, která je pod záštitou České astronomické společnosti.

1,5 milionu kilometrů od Země

Webbův teleskop v sobotu úspěšně vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně raketa Ariane 5. Etapy a manévru vzletu proběhly bez problémů, teleskop se osamostatnil a úspěšně se rozvinuly i sluneční panely, které mají zajistit zásobování energií.

Vesmírná observatoř se usadí 1,5 milionu kilometrů daleko od Země – čtyřikrát dál, než je od Země Měsíc. Náklady na misi dosáhly 10 miliard dolarů (přes 220 miliard korun).

Teleskop má dohlédnout do počátků existence našeho vesmíru, kdy se před 13,5 miliardy let formovaly první hvězdy a galaxie. Podle NASA teleskop umí přímo pozorovat zatím neviděnou část prostoru a času.

Je navržen tak, aby „viděl“ infračervené světlo, které od nejvzdálenějších objektů přichází. Teleskop však vědci využijí i ke sledování exoplanet, které se nacházejí v tzv. obyvatelných zónách jiných hvězd, a na jejichž povrchu by mohla být voda v kapalném stavu.

NASA, na jejímž projektu se podílejí Evropská kosmická agentura (ESA) a kanadská CSA, chtěla observatoř vypustit už roku 2007, ale termín musela posouvat. Na vývoji a postavení sedmitunové observatoře spolupracovaly tisíce lidí z 29 zemí. Vývoj a postavení observatoře nazvané podle bývalého šéfa NASA Jamese Edwina Webba trvalo 30 let.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít