Podobnost obou havárií připustil podle amerického časopisu ředitel sekce Roskosmosu pro pilotované lety Sergej Krikaljov. V obou případech došlo k výpadku signálu ze snímače, který způsobil vadné oddělení bočního motoru nosné rakety.

Havárie z března 1986, při níž se zřítila raketa se sovětskou vojenskou družicí, byla do letošního incidentu poslední katastrofou většinou spolehlivě fungujících Sojuzů.

Ruští odborníci podle časopisu rekonstruovali celý řetězec událostí, který k havárii z 11. října vedl. Výsledky mají být známy už brzy a nový start Sojuzu se prý může uskutečnit už na přelomu listopadu a prosince. Zatím se předpokládalo, že příští Sojuz odstartuje až příští rok na jaře, nanejvýš koncem letošního roku.

Rusko se už zhruba sedm let potýká s vážným poruchami kosmické techniky, jež naposledy málem stály život právě dvoučlennou posádku rakety Sojuz.

Ohrozil zájmy státu a autoritu Ruska

V ruské Voroněži v pondělí odsoudil soud řídícího pracovníka místního závodu, který údajně porušením technologických pravidel ohrozil úspěšnost startů ruských kosmických raket. Oznámila to agentura TASS. Odsouzený Alexandr Tyčinin podle soudu „ohrozil zájmy státu a autoritu Ruska jako přední kosmické mocnosti“.

Tyčinin jako vedoucí pracovník podle soudu kryl porušení technologické kázně při výrobě motorů pro druhý a třetí stupeň nosné rakety Proton. Vadné součástky, vyrobené mezi únorem a zářím roku 2015, musely být všechny nahrazeny novými a zničeny. Odsouzený údajně způsobil státu škodu 112 milionů rublů (34 milionů korun).

Za posledních deset let Rusko ztratilo čtyři rakety Proton. V období, kdy se měly ve voroněžském závodě montovat vadné součástky, spadl Proton nesoucí mexický satelit. Podle tehdejší zprávy agentury TASS z května 2015 došlo krátce po startu k „nestandardní situaci“.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít