Startuje program Artemis. NASA vyšle raketu, která má bez posádky obletět Měsíc za 42 dní
Půl století po konci éry programu Apollo zahájí americká vesmírná agentura NASA dlouho očekávaný program Artemis, který má vrátit člověka na Měsíc. V pondělí ve 14.33 SELČ se otevře okno příležitosti pro start rakety Space Launch System (SLS) s modulem Orion, který bez posádky obletí Měsíc a v případě úspěchu se po 42 dnech vrátí zpět na Zemi.
SLS a Orion už na vzlet čekají na startovací rampě 39B v Kennedyho vesmírném středisku na floridském mysu Canaveral. Raketové motory podle plánu mají zažehnout v pondělí 29. srpna přesně ve 14.33 SELČ. Odpočet se může opozdit až o dvě hodiny, delší prodleva by ale znamenala odložení startu na 2. nebo 5. září. Pokud bude pondělní start úspěšný a modul obkrouží Měsíc podle plánu, dopadne 10. října do Tichého oceánu.
Cílem testovací mise Artemis I je plně otestovat vše od rakety a modulu, přes fungování řídicího střediska na Zemi, po dopady na budoucí posádku. Systémy plánuje NASA zatížit na maximum a v rámci testu získat poznatky o odolnosti tepelného štítu Orionu. Vyzkouší si také vylovení modulu po dopadu do oceánu. Celý program Artemis pak kromě návratu astronautů na Měsíc cílí na založení dlouhodobé lunární kolonie jako odrazového můstku pro ještě ambicióznější budoucí lety na Mars.
Šestitýdenní testovací let je riskantní a v případě dílčího selhání může být zkrácen, upozornila NASA. „(Raketu a modul) zatížíme a otestujeme. Donutíme je dělat věci, které bychom s posádkou nikdy nedělali, abychom se pokusili zajistit co největší bezpečnost,“ řekl agentuře AP šéf NASA Bill Nelson.
Na Měsíci v roce 2025
Pokud vše půjde podle plánu, loď s posádkou by mohla při misi Artemis II obletět Měsíc v roce 2024 a NASA plánuje, že v rámci mise Artemis III do konce roku 2025 na povrchu Měsíce přistanou dva lidé. Dalších misí by se podle dohody mezi Evropskou kosmickou agenturou (ESA) a NASA měli zúčastnit i evropští astronauti. ESA plánuje jejich přistání na Měsíci do konce desetiletí. Čeká se ale ještě na oficiální rozhodnutí americké agentury i na výsledek předchozích misí.
Cena mise Artemis I přesahuje čtyři miliardy dolarů (98,6 miliard korun). Celkové náklady na lunární program, který se prodražil o miliardy dolarů a je o několik let opožděn, se i s vývojem technologií a dlouhým testováním zatím vyšplhaly na 93 miliard dolarů (2,3 bilionu korun).
Pozornost se při startu upře zejména na novou raketu SLS, pro kterou NASA do budoucna zvažuje méně technické a zajímavější jméno. SLS, která je vysoká 98 metrů, je útlejší a kratší než rakety Saturn V, které před 50 lety vynesly do vesmíru 24 astronautů v rámci programu Apollo. Přídavné raketové motory se od rakety odpojí po dvou minutách. Dvě hodiny po vzletu se odpojí modul Orion, který bude na cestě k Měsíci a zpátky pohánět Evropský servisní modul (ESM).
Tři figuríny
Modul Orion je vysoký tři metry a vejdou se do něj čtyři astronauti. Při misi Artemis I ho budou obývat tři figuríny. Jedna, ve veřejné soutěži pojmenovaná velitel Moonikin Campos, představuje úplné lidské tělo a oblečená do oranžového overalu se usadí v kapitánském křesle.
Další dvě místa obsadí torza vyrobená z materiálů, které napodobují lidské kosti, měkké tkáně a orgány dospělé ženy. Neúplné figuríny pojmenované Zohar a Helga budou vybavena tisíci senzory a detektory, které budou mimo jiné sledovat úroveň radiace. Zohar také otestuje ochrannou vestu z Izraele. Na palubě poletí i ovečka Shaun, postavička z animovaného seriálu pro děti.
Mezi lety 1969 až 1972 kráčelo po povrchu Měsíce v rámci šesti misí Apollo 12 astronautů. Při těchto misích lidstvo prozkoumalo pouze oblasti okolo lunárního rovníku. Pro budoucí mise Artemis NASA oznámila 13 možných míst přistání okolo jižního pólu Měsíce, kam plánuje v nové generaci vesmírných průzkumníků vyslat i první ženu a prvního člověka jiné než bílé pleti.
