Objevili první exoplanetu a vysvětlili evoluci vesmíru. Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice vědců
Královská švédská akademie věd v úterý oznámila jména držitelů Nobelovy ceny za fyziku. Polovinu odměny obdrží Američan kanadského původu James Peebles, jehož teoretické objevy přispěly našemu pochopení vývoje vesmíru po velkém třesku. Švýcaři Michel Mayor a Didier Queloz byli vyznamenáni za první objev exoplanety, který zcela změnil způsob, jakým je vnímán svět.
Peeblesův vhled do fyzikální kosmologie obohatil celý tento obor a v průběhu posledních padesáti let umožnil jeho transformaci od spekulací k vědě.
První z letošních nobelovek zná vítěze. Trojice vědců popsala, jak buňky vnímají hladinu kyslíku
Číst článek
„Teoretická konstrukce, kterou vyvíjel od 60. let, tvoří základ moderního pochopení vesmíru,“ píše se v tiskové zprávě.
Teorie velkého třesku popisuje vesmír od prvních vteřin jeho vzniku před 14 miliardami let. Na začátku byl extrémně horký a hustý, jak se ale postupem času roztahoval, jeho teplota se snižovala.
Sotva 400 000 let po velkém třesku se stal průhledným, což znamená, že jím mohly začít putovat světelné paprsky. Pozůstatky této pradávné radiace jsou doposud všude kolem nás a ukrývá se v nich mnoho kosmických tajemství. Peebles dokázal, za použití teoretických znalostí, tyto stopy interpretovat a objevit tak nové fyzikální procesy.
„Výsledky jeho práce nám ukázaly vesmír, v němž je nám známo jen pět procent obsahu – hmota, která tvoří hvězdy, planety, stromy a nás. Zbylých 95 procent tvoří neznámá temná hmota a temná energie. Ty jsou pro moderní fyziku záhadou a výzvou zároveň,“ uvádí zpráva.
2019 #NobelPrize laureate James Peebles took on the cosmos, with its billions of galaxies and galaxy clusters. His theoretical framework, developed over two decades, is the foundation of our modern understanding of the universe’s history, from the Big Bang to the present day.
11:54 – 08. 10. 2019
Revoluce v astronomii
Michel Mayor a Didier Queloz v říjnu 1995 oznámili první objev exoplanety, tedy planety, která se nachází mimo naši Sluneční soustavu. 51 Pegasi b obíhá kolem hvězdy v Mléčné dráze. Svým složením se podobá plynnému obru – Jupiteru.
Vědci objevili planetu s vodou a teplotou vhodnou pro život. NASA očekává, že podobných najdou stovky
Číst článek
Tento objev vyvolal na poli astronomie doslova revoluci. Od té doby se v Mléčné dráze podařilo nalézt více než 4000 exoplanet, z nichž každá je unikátní svou velikostí, složením i oběžnou dráhou.
Podobné objevy nutí vědce, aby neustále upravovali a rozvíjeli původní teorie o vzniku planet.
V současnosti vzniká řada projektů, které se specializují právě na hledání exoplanet, díky nimž „bychom jednou mohli najít odpověď na věčnou otázku, zda ve vesmíru existuje život.“
This year’s Physics Laureates Michel Mayor and Didier Queloz have explored our home galaxy, the Milky Way, looking for unknown worlds. In 1995, they made the first discovery of a planet outside our solar system, an exoplanet, orbiting a solar-type star, 51 Pegasi.
#NobelPrize
11:54 – 08. 10. 2019
James Peebles se narodil v roce 1935 v kanadském Winnipegu. V současnosti je profesorem na Princetonské univerzitě. Michel Mayor (1942) se narodil ve švýcarském Lausanne a je profesorem na Ženevské univerzitě. Didier Queloz (1996) je profesorem na Ženevské univerzitě a na univerzitě v Cambridge.
Vyhlášením Nobelovy ceny za fyziku pokračuje týden, v němž budou udělena ocenění za medicínu, chemii, mír a literaturu. Příští pondělí vyhlásí Švédská centrální banka cenu za ekonomii.
Od roku 1901 bylo rozděleno 590 cen mezi 935 laureátů. Výherci získají medaili, diplom a také finanční prémii devíti milionů švédských korun (21,4 milionu korun českých). Letošním laureátům budou ocenění oficiálně předána 10. prosince v Oslu.
