Experimentální fyzik z Technické univerzity Ostrava Jan Schäfer se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát zdrojem energie budoucnosti. „Je to ohromně komplexní záležitost,“ vysvětluje fyzik.
18letý Tomáš je v Ústavu fyziky plazmatu veden jako mladší vědecký pracovník, je také držitelem mnoha prestižních ocenění a kromě jiného sestrojil zařízení, které umí čistit vodu od škodlivých látek.
Higgsův boson je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
Předpokládá se, že v energetickém mixu Česka výrazně posílí jaderné a obnovitelné zdroje. Nahradit mají uhelné elektrárny, z nichž se zatím vyrábí nejvíc, skoro polovina elektřiny, v zemi.
„Ženy jsou souzeny víc. Když udělá žena chybu, tak je blbá, a když udělá chlap chybu, tak se blbě vyspal,“ říká Burešová. Dodává ale, že více narážek slýchává od společnosti než z vědeckého prostředí.
I nažloutle svítící LED žárovka může vyzařovat příliš modrého světla, které pak působí na naše biorytmy. „Dvě žárovky mohou vypadat stejně, i když mají jiné spektrální složení,“ vysvětluje fyzik.
„Myslím, že vesmírný turismus bude v budoucnosti realita. Možná se tak nestane příliš brzy, ale jednou to bude běžné. Je to jako s letectvím,“ říká Chris Impey.
„Chtěl jsem se podívat na období v Einsteinově kariéře a zjistit, jak to vypadalo ve chvíli, kdy neotřásal celou Zemí, ale pracoval coby obyčejný vědec,“ říká autor knihy Michael Gordin.
„Bez Higgsova bosonu by neexistovaly atomy. Za 10 let jsme se o něm hodně dozvěděli. Ale stále si nad ním lámeme hlavu. Je s ním spojeno tolik záhad,“ říká šéf CERNu pro výzkum a výpočetní techniku.
To chtěli lidé vědět už od pradávna. Nejprve si mysleli, že se na obloze zrcadlí vodní plochy, které jsou na povrchu planety. Jenže voda přeci není tak úplně modrá.
Nejen lovci bouřek jsou spokojeni s letošním červnem. Sezónu mají také pracovníci Ústavu jaderné fyziky, kteří speciálně upraveným autem vjíždějí přímo do bouřkové oblasti měřit blesky.
„Byli oceněni za průlomové příspěvky k pochopení složitých fyzikálních systémů, pro něž je charakteristická nahodilost a chaos,“ uvedla Královská švédská akademie věd v prohlášení.
„Marie Curieová naplnila svůj život tolika skvělými činy a myšlenkami, že bych její osud nejraději vyprávěla jako legendu,“ píše v úvodu knihy Ève Curieová.
Grafický román nabízí nejen laikům velmi přístupný pohled do vědecké práce Stephena Hawkinga, ale také jeho osobní příběh poznamenaný vzácným neurodegenerativním onemocněním.
Kosmolog James Peebles získal Nobelovu cenu v roce 2019. Jako člen skupiny Roberta Henryho Dickea se podílel na objasnění hluku zachyceného pokusnou anténou.