Čeští vědci spolupracovali na sondě pro výzkum bouřkových jevů, zaměří se především na „skřítky“

Výzkum výbojů zvaných skřítci, světelných kruhů či záření gama nad bouřkovými oblastmi je úkolem družice TARANIS. Sonda má v noci na 17. listopadu odstartovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Na vývoji dvou ze sedmi přístrojů na palubě sondy se podíleli odborníci z Česka. Zástupci Akademie věd České republiky to ve čtvrtek uvedli v tiskové zprávě.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

2020-01-29t101508z_5_201112-163730_ada.JPG

Sonda bude zkoumat i fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters Connect

Družice bude z výšky 700 kilometrů zkoumat tajemné jevy, které se vyskytují mezi vršky bouřkových oblaků a nabitou částí atmosféry zvané ionosféra. Podle Akademie věd České republiky se zaměří především na výboje typu sprite, neboli skřítky, nazvané podle podoby s bájnými bytostmi. Sonda však bude zkoumat i fontány modrého světla (blue jets), dvoubarevné modročervené obří výtrysky (gigantic jets) či rychle se zvětšující světelné kruhy (elves). Ty se objevují po úderu silného blesku. Sonda prozkoumá také gama záblesky, které vznikají uvnitř bouřkového oblaku a souvisí s urychlováním elektronů na vysoké energie.

2:19

Mezi mladými vůdci NATO je i český vědec. Young leaders mají alianci bránit před moderními hrozbami

Číst článek

TARANIS je mikrodružice typu MYRIADE, zaplatila ji francouzská kosmická agentura CNES. Sonda ponese řadu vědeckých přístrojů pro měření rádiových vln v širokém rozsahu kmitočtů, současně s měřením infračerveného, optického, ultrafialového a rentgenového záření a s detekcí energetických elektronů.

Jevy související s intenzivními bouřkami se dosud podařilo prozkoumat jen částečně. Předpokládáme, že unikátní synchronizované měření všech palubních přístrojů podstatně přispěje k novým objevům, uvedl Ondřej Santolík, který vede Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky.

Práce českých vědců

Vědci a inženýři z Česka spolupracovali na dvou ze sedmi aparatur. Prvním z nich je přístroj IME-HF, který se zaměří na širokopásmové měření elektromagnetických vln o kmitočtech od několika kHz až do 37 MHz. Skládá se ze dvou výklopných elektrických antén s předzesilovači a analyzátorem. Právě analyzátor vyvinuli vědci z Ústavu fyziky atmosféry. Antény pocházejí z laboratoře LPC2E Orleans ve Francii.

Akademie věd ocenila popularizátory botaniky, jaderné fyziky a filozofie. Předání cen se odkládá

Číst článek

Tento přístroj bude zkoumat elektromagnetické signály, které jsou buzené elektrickými výboji mezi troposférou a ionosférou, detekovat vnitrooblakové výboje a mapovat globální výskyt přírodních a umělých vysokofrekvenčních vln, popsal Santolík. Vědec novinářům ve čtvrtek řekl, že na analyzátoru s kolegy pracoval od roku 2006. Podle jeho slov celý projekt provázely různé problémy, byl i pozastaven kvůli nedostatku peněz.

Vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy pak vytvořili analyzátor pro přístroj IDEE, který bude měřit energetické elektrony nad bouřemi.

Podle nynějšího plánu má být TARANIS vynesena raketou Vega na slunečně synchronní oběžnou dráhu okolo Země 17. listopadu ve 2.53 středoevropského času.

Kromě přístrojů pro výzkum na palubě letí do kosmu také 101 nejhezčích vzkazů, které lidé v roce 2016 zaslali během popularizační soutěže Pošlete vzkaz skřítkům. Jsou nahrány v paměti jednoho z českých analyzátorů. Soutěž pořádala Akademie věd České republiky a časopis Vesmír. V paměti jsou podle Santolíka nahrána i jména všech 547 soutěžících

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme