Věda pro děti: Zajímalo vás někdy, proč je obloha modrá? I vědcům dala odpověď zabrat
Proč je nebe modré? To chtěli lidé vědět už od pradávna. Nejprve si mysleli, že se na obloze zrcadlí vodní plochy, které jsou na povrchu planety. Jenže voda přeci není tak úplně modrá. Asi před 120 lety na to vědci přišli.
Za to, že vidíme oblohu jako modrou, může Slunce, jehož světlo se skládá z mnoha barev včetně modré. Část slunečního světla neprochází atmosférou přímo na povrch Země, ale rozptyluje se ve vzduchu na molekulách plynných složek atmosféry a na dalších velmi malých částicích.
Rozptyl záření při průchodu atmosférou závisí na velikosti rozptylujících částic a na vlnové délce dopadajícího záření. Barvy s krátkou vlnovou délkou se rozptylují více než ty s delší.
A právě modrá barva má mnohem kratší vlnovou délku a rozptyluje se tedy mnohem více než třeba zelená nebo červená. Za modrou oblohu tedy může rozptýlené světlo ze Slunce.
Ještě kratší vlnovou délku než modrá má ale fialová. Tak proč nebe není fialové?
3:36
Věda pro děti: Kde se bere prach? Obsahuje mrtvou kůži a dokonce i částice z vesmíru
Číst článek
Je to proto, že ve fialové části viditelné škály přichází na Zem mnohem méně energie než v části modré. Lidské oko je také citlivější na modrou než na fialovou barvu. Navíc je poloha fialové barvy až na okraji viditelné škály, takže při průchodu atmosférou je pohlcována více než modrá složka.
A když už jsme u těch barev, tak co červená barva při východu a západu slunce?
Červánky vznikají ve chvíli, kdy musí paprsek ze Slunce urazit delší vzdálenost na delší dráze. Část viditelné škály s kratšími vlnovými délkami, tedy s modrou a fialovou barvou, je zeslabována a pohlcována víc než u červené a oranžové barvy, které mají vlnovou délku delší.
Čím více prachu a vodní páry je v ovzduší, tím červenější odstíny po ránu a večer na obloze vznikají.
