• Další fotografie (4)

Teprve osmnáctiletý Tomáš Čermák je v Ústavu fyziky plazmatu veden jako mladší vědecký pracovník, je také držitelem mnoha prestižních ocenění a kromě jiného sestrojil například zařízení, které umí vyčistit vodu od škodlivých chemických látek. „Měl jsem to štěstí, že jsem narazil na mnoho osvícených lidí na Akademii věd v Ústavu fyziky plazmatu,“ říká pro Český rozhlas Čermák.

Rozhovor Hradec Králové 16:36 27. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Za zařízení, které dokáže zlikvidovat ve vodě 98 procent bakterií za tři minuty, jste získal Cenu Učené společnosti České republiky za mimořádnou vědeckou práci. Je to tak?
Je to přesně tak. Já jsem v podstatě přes rok ve spolupráci s Masarykovou univerzitou, s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a s Ústavem fyziky plazmatu sestavoval prototyp, který dokáže dezinfikovat citlivé materiály, dokáže z nich odstranit patogeny a bakterie a zároveň dokáže odstranit polutanty, což jsou léky či antibiotika z odpadních vod.

Co vás vedlo k tomuto výzkumu?
Celý nápad vznikl v době covidu, kdy jsme řešili, jakým způsobem dezinfikovat respirátory, což je nanotextilie velmi špatně sterilizovatelná. Nakonec se to vyřešilo většími dodávkami, ale pro mě to téma zůstalo a pustil jsem se do toho, jakým způsobem bychom mohli využít studené plazma k dezinfekci materiálů. Inspiroval jsem se články ze zahraničí a následně jsem tu metodu vylepšil, použil jsem jiný typ plazmatu, abych dosáhl lepších výsledků. Překvapilo mě, že to funguje ještě lépe, než jsem zamýšlel.

Co pro vás ocenění od Učené společnosti České republiky znamená?
Obrovsky si toho vážím. Byl to pro mě velký pocit uznání za tu práci, kterou jsem udělal, taková podpora. Od Učené společnosti jsem to chápal i jako celkovou podporu aktivních studentů, protože institucí, který jsou u nás ochotné podpořit aktivní studenty, je málo. Ale i s vědou se dá začít už na střední škole.

I na základě vaší práce jste pak byl pozván jako jediný středoškolák na mezinárodní setkání vědců na Vysočině při konferenci na téma moderní fyziky. Jak se vám tam líbilo?
Líbilo se mi to moc, poctivě jsem navštívil každou přednášku, protože to bylo i z jiných témat než jen plazmová fyzika, bylo to také na téma moderní fotovoltaiky, jakým způsobem se dnes vyvíjí efektivnější materiály. Bylo to ohromně zajímavé a pro mě přínosné. Odnesl jsem si plný notýsek poznámek.

Otázka ‚Proč?‘

Může se zeptat, Tomáši, s jakými hračkami jste si jako dítě hrál? Že vás inspirovaly a mozek zaměstnaly tak, že se dnes ve svých 18 letech zabýváte plazmou?
To je velmi dobrá otázka, ale já si na to vůbec neumím vzpomenout. Asi to byla nějaká autíčka, ale odmalička jsem si hrál s obrázkovými encyklopediemi. To byla asi taková první vlaštovka. Celý život se snažím držet otázky: Proč? Proč se to děje? Proč ty blesky? To mě provází už odmalička a celou vědeckou prací.

V Ústavu fyziky plazmatu jste veden jako mladší vědecký pracovník. Co to znamená?
Měl jsem to štěstí, že jsem narazil na mnoho osvícených lidí na Akademii věd v Ústavu fyziky plazmatu. Právě s nimi jsem dělal tu největší část výzkumu. Podařilo se mi tam potom získat smlouvu a jsem nově veden jako zaměstnanec. Na Ústavu fyziky plazmatu určitě nejmladší. Dostal jsem čip a to si nedovedete představit ten pocit, když jsem si s ním poprvé mohl otevřít dveře laboratoře, to nadšení bylo obrovské.

Získal jste také ocenění Tech talent roku 2024, umístil jste se v žebříčku TOP4 středoškoláků roku, v červnu jste obsadil druhé místo v soutěži České hlavičky za výzkum přispívající k udržitelnému rozvoji. A před rokem jste obsadil první místo v celostátní energetické olympiádě.
To byly řasy. V týmu středoškoláků jsme rozpracovali takový systém, jak by se daly řasy využít k výrobě energie. A zároveň využít mnoha jejich dalších vlastností. Ať už je to záchyt uhlíku, nebo využití odpadní vody a podobně. Já se kolem odpadní vody točím dlouhodobě, to je mé oblíbené téma.

Nejenom kolem ní, ale také kolem spadu po černobylské jaderné elektrárně, protože jste prý udělal na podzim i nějakou expedici na toto téma?
Připravil jsem a následně vedl expedici v rámci Ceny vévody z Edinburghu, podařilo se mi získat podporu Státního ústavu pro jadernou bezpečnost, kdy jsme vyrazili do Žďárských vrchů, které byly výrazněji zasaženy černobylským spadem. Využívali jsme přístroj na měření energie radiace, jmenuje se gama spektrometr, takový podomácku sestavený, jednoduchý, který by se dal využít k radiační ochraně.

Dobrodružství a radost

U vás to prý funguje trošku obráceně, nejdříve vás zaujme třeba si sestrojit spektrometr a potom teprve zjišťujete, co by s ním šlo všechno dělat?
Já jsem si dlouhé roky namlouval, že těmi věcmi budu odpočívat. Že si budu doma stavět plazma nebo spektrometr a tím si odpočinu od ostatních projektů. Ale ono z toho vždy nakonec něco vyplynulo. Úžasné výzkumné výsledky.

Co vás na výzkumné práci nejvíc baví?
Je to velké dobrodružství, když máte spoustu otázek, nevíte nic a hledáte řešení problému. Řešíte malé i velké problémy. A když problém vyřešíte, tak to je radost. Když vyvinete nějaké zařízení, podaří se vám navrhnout něco hezkého, tak v tom je to zadostiučinění, ona radost.

Když objevujete a snažíte se najít odpovědi na nejrůznější otázky, tak další otázky samozřejmě vyvstávají. Většinou je to tak jako jedna ku dvěma. A výzkum zase pokračuje dál. Výzkum plazmatu neskončil, on pokračuje. Jednu otázku zodpovíte a další dvě si napíšete.

Co vás baví kromě vědy a bádání? Děláte i něco, co s vědou vůbec nesouvisí?
Řeknu dvě takové věci. Věnuji se vzdělávání, mám vzdělávací projekt Výpisky.com a to je něco, co mě vnitřně naplňuje. Ale kdybych měl říci něco úplně mimo vědecké bádání, tak jsem se pustil do ručních prací, paličkování nebo háčkování. To je taková obrana proti tomu, že už další projekt nebo přístroj nezvládnu zkonstruovat. Tak jsem si říkal: a dost, budu háčkovat.

Kam máte namířeno? Teď jste ve čtvrtém ročníku Biskupského gymnázia v Hradci Králové, čeká vás maturita. A po ní určitě nějaká univerzita?
Hlásím se na studium do zahraničí, případně Masarykova univerzita v Brně momentálně nabízí úplně úžasnou úroveň výzkumu, měl jsem možnost ji nedávno navštívit. Ale primární je to zahraničí. Podával jsem si přihlášky do Anglie na University of Cambridge. Tak uvidíme, jestli mě budou chtít. Hlásit se mohu, kam chci, otázkou je, jestli mě tam budou chtít.

Uvidíme, jestli to ve vašem případě bude jednou třeba ohromný vědecký vynález a výzkum na Nobelovu cenu. Nebo něco hezky uháčkovaného.
Přesně tak. A háčkovací stroj dodnes neexistuje. To je vědecký fakt.

Milan Baják Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít