„Teď jezdím kamerou po dolní partii stromu. Zařízení je umístěné na teleskopické tyči, abychom mohli odhalovat kůrovce i ve vyšších partiích,“ ukazuje informatik Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity Milan Novák zařízení, které dokáže monitorovat kůrovce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak funguje speciální sonda k rozpoznávání stromů napadených kůrovcem, viděla Jitka Cibulová Vokatá

„Kamera je kalibrovaná tak, aby i na krátkou vzdálenost, řádově centimetry, přenášela přesné informace. Díky tomu lesník odhalí, zda je strom napadený,“ dodává.

V mobilním telefonu uživatel hned vidí záběry z kamery. „Dokonce ta aplikace umožňuje různá zobrazení, takže lesník okamžitě vidí ty závrty,“ líčí Milan Novák.

Zařízení je lehké a malé. „Vývoj samotné kamery vycházel z požadavků lesníků. Ti například chtěli, aby kamera byla jednoduše ovladatelná a malá tak, aby se dala zabalit do kapsy, aby lesník mohl procházet po lese a využívat ji,“ vzpomíná informatik.

Odborníci v současnosti zkouší k monitoringu stromů využívat také drony. Tato technologie ale podle entomologa Biologického centra Akademie věd Petra Doležala ještě nedokáže odhalit čerstvě napadené stromy.

„S testováním dronů jsme začínali, a to byl ten hlavní popud, proč jsme se potom vrhli na kameru. Drony dokáží odhalit stromy, které jsou ve špatném zdravotním stavu, ale neukážou nám, zda je ten stav zapříčiněn například špatným vodním režimem nebo právě napadením kůrovcem,“ vysvětluje.

„Když dron odhalí strom napadený kůrovcem, většinou už je napadení v takové fázi rozvoje, že lesníci nemají moc času ty stromy odstranit. Oproti tomu sonda napadení detekuje v době, kdy zbývá ještě zhruba jeden měsíc na to, aby se se stromem něco udělalo, takže nedojde k přerojení brouků do okolí. Tím pádem se vytěží jenom skutečně napadené stromy a snižuje se celková škoda v místě,“ doplňuje.

Sonda by se dala využít i v městských parcích. „Primárně jsme ji vyvíjeli proti kůrovcům na smrku, nicméně v současné době, kdy kalamita končí, se ukázalo, že ještě větší využití je u arboristů. A to nejen k detekci hmyzích škůdců, ale také například houbových patogenů a třeba i sledování bezpečnosti stromů v parcích,“ popisuje Petr Doležal.

Sondu podle něj už v praxi vyzkoušeli lesníci na Prachaticku. „S prvními testy jsme začali v době, kdy kůrovcová kalamita probíhala naplno. V porostu, který byl označen ke kompletnímu vytěžení, jsme byli schopni zachránit zhruba padesát stromů za hodinu,“ připomíná.

Vědci v současnosti už pracují na vylepšené verzi sondy, která by měla pomocí umělé inteligence dokázat lépe rozpoznat napadené stromy.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít