Kapr na vyhlazení vrásek? Zlínští vědci umí zpracovat odpad ze sladkovodních ryb na kolagen
Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati vyvinuli metodu, která využívá zbytky vzniklé při zpracování sladkovodních ryb, především kapra. Dokážou z toho vyrobit kolagen, který se může využít v potravinářství i v kosmetice.
Hlavy, šupiny, kosti a kůže tvoří například u kapra až polovinu odpadu a představují velké množství nevyužitých surovin bohatých zejména na bílkoviny, tuky, minerální látky a vitaminy. A kaprů se v Česku se ročně uloví až 20 tisíc tun.
Reportáž o zpracování odpadu z kaprů na kolagen, patentovanou metodu vědců z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
„Vedlejší produkty z ryb se v současné době nevyužívají. Snažíme se je za použití šetrných metod zpracovat na využitelné projekty,“ říká vedoucí zlínského projektu Pavel Mokrejš.
Běžně se kolagen vyrábí z hovězích a vepřových zbytků pomocí kyselin nebo louhů. „To má poměrně negativní dopady na životní prostřed,“ upozorňuje Mokrejš.
Zlínská metoda je mnohem více ekologická. „Tím, že používáme proteolytický enzym, tak pracujeme při relativně nízkých teplotách, nízkých koncentracích enzymů a při pH, které je blízké neutrální oblasti,“ popisuje Mokrejš výhody nové metody a doplňuje:
„Zpracováváme odpadní suroviny. Využíváme k tomu technologii, která je šetrná k životnímu prostředí. A dokážeme připravit konečné produkty, které mohou rozšířit nabídku pro různé typy odběratelů. Například mohou nahradit produkty z vepřové či hovězí želatiny v různých částech světa.“
Kosmetika i cukrovinky
Kolagen vyrobený zlínskou metodou by se mohl využít například v kosmetickém průmyslu.
„Molekuly rybího kolagenu jsou menší, proto lépe prostoupí do pokožky. Výsledkem je redukce vrásek, dámám se vyhladilo až 70 procent vrásek,“ vyzdvihuje doktorandka Aneta Prokopová.
Že není co ukrást? Čeští vědci podceňují rizika spolupráce s Čínou, míní analytička
Číst článek
„Vrásky nezmizí, ale vyhladí se, zacelí. Kolagen do sebe vstřebává vodu z pokožky a efekt je ten, že se vráska jako by vyplní,“ dodává.
Želatina se uplatňuje i v potravinářství. „Třeba v cukrovinkách, nejvíce v želatinových medvídcích. A také v masných výrobcích,“ přibližuje Robert Gál, ředitel zlínského Ústavu technologie potravin. „Želatina z ryb je určitě dostupnější, ale zatím není tak využívaná jako z vepřového nebo hovězího.“
Celosvětová spotřeba želatiny je podle zlínských vědců zhruba 600 tisíc tun ročně a stále roste. Vědci z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně mají nový postup patentovaný zatím pro Česko a usilují o světový patent.
