Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.
„Bude se investovat do vědeckého prostředí, aby instituce vypadaly jako ve 21. století,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Práce staroegyptských písařů mohla vést ke specifickým změnám na jejich kostrách. Podle expertů byly u písařů i častější například degenerativní změny krční páteře nebo artróza čelistního kloubu.
Tým kolem Františka Štěpánka z Vysoké školy chemicko-technologické na robotech pracuje neustále. Z původně jedné laboratoře vzniklo několik specializovaných pracovišť.
Přes deset let pracovali ostravští vědci z Technické univerzity na vývoji monitorovacího pásu pro těhotné . Díky němu budou moci nastávající matky z domova hlídat tep svého ještě nenarozeného dítěte.
„Jde skutečně o unikátně zachovaný kus trilobita. Doposud je jediný známý na světě, který je takto zachovaný,“ vysvětluje paleontoložka Valéria Vaškaninová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Jeden řečník, pět tlumočníků a simultánní tlumočení. Zkoordinovat to dokáže systém Elitr, evropský on-line překladatel, u jehož zrodu stáli odborníci z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Program využívá fotogrammetrii, univerzální a neinvazivní metodu pro rekonstrukci tvarů, měření rozměrů a určování polohy předmětů. Využili ho například čeští vědci pro rekonstrukci vzhledu světců.
Antarktická stanice je dobře vyladěná na přebývání vědců. Největší luxus je myčka, vypráví fotograf National Geographic Adámek. Na českou vědeckou základnu se vrátil po osmnácti letech.
Pomáhat by látky mohly také u lidí s depresemi, ischemií nebo autismem. Vědci nicméně upozorňují, že působením neurosteroidů onemocnění nezmizí, spíš se zlepší kvalita života.
Technická univerzita v Liberci se již dlouhodobě zabývá výrobou nanovláken. Ve vývoji pokračuje skupina studentů, jedním z nich je student Fakulty umění a architektury Jan Koníček.
Nebýt třeboňských řas, měli by v hornorakouských jezerech málo candátů. Po vykulení totiž hladoví a většina jich uhyne, jihočeští vědci ale přišli na to, jak jim zajistit kvalitní potravu.
„Nepohoršuju se nad tím, že se čeština mění. Anglicismy vnímám jako něco přirozeného. I v minulosti češtinu obohatily jiné jazyky, třeba němčina,“ tvrdí Martin Šemelík z Ústavu pro jazyk český.
Čeští vědci se podíleli na objevu vzácných protilátek blokujících koronavirus. Fungují proti všem doposud známým variantám. Objev přibližuje v reportáži Radiožurnálu vědec Daniel Růžek z Akademie věd.
Brněnští vědci zkoumali mořského žahavce a enzymy, které umožňují, aby svítil. Objev by mohl přispět k inovativnímu a především udržitelnému způsobu svícení.
„Zpracováváme odpadní suroviny. Využíváme k tomu technologii, která je šetrná k životnímu prostředí,“ popisuje novou metodu vedoucí projektu Pavel Mokrejš.
„Vyvinuli jsme metodu, která u zadních kontaktů dokáže měřit tloušťku a tvar. Při měření jsme na deseti sekundách. To už je téměř aplikovatelné do linky na výrobu solárních článků,“ popisuje vědec.
„Metoda funguje na principu odrazivosti – různé inkousty odráží na různých vlnových délkách –, takže porovnáváme nově nasnímaná data s databází,“ přibližuje metodu doktorand Lukáš Kraus.
V experimentální laboratoři teď pěstují studenti rostlinky salátu v takzvané hydroponické jednotce. Vedle stojí velký biologický filtr a přibude tam brzy ještě malá bioplynová stanice.
Nejen lovci bouřek jsou spokojeni s letošním červnem. Sezónu mají také pracovníci Ústavu jaderné fyziky, kteří speciálně upraveným autem vjíždějí přímo do bouřkové oblasti měřit blesky.
Čeští vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd a Jihočeské univerzity spolu se svými zahraničními kolegy odhalili výjimečnou strukturu této bakterie z téměř neznámého rodu Gemmatimonas.
Nová česká družice má technologie otestovat v praxi. Podle plánů by totiž jednou měly být na oběžné dráze Země českých družic různých velikostí desítky.