„V ampuli je polymer, který se díky kotvičkám uchytí na látce, co se používá pro analýzy,“ vysvětluje Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd. Přibližuje, jak se z čiré tekutiny vysráží „bílý sníh“, odfiltruje se a je z něj vrstva, která se používá pro analýzu například krve. 

Oproti používanému proteinu z hovězí krve dokáže uměle připravený Sophomer pokrýt celou destičku.

„U přírodního proteinu jsou všechny molekuly stejně velké. Zatímco u polymeru se jedná o  směs různě velkých molekul. Díky variabilitě velikostí je schopen lépe zaplnit celou testovací plochu,“ vysvětluje chemik Libor Kostka z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd.

Dále říká, že výhodou je i stále stejné složení. „Pokaždé, když ho syntetizujeme, tak dostáváme úplně stejný materiál. Na rozdíl od přírodního materiálu, jelikož každé zvíře je trošičku jiné."

Česká látka Sophomer vznikla na základě požadavků z praxe. „Měli jsme prezentaci pro jednu z pěti diagnostických firem na světě,“ přibližuje Jiří Moos z bio-inovačního centra i&i Prague. Dodává, že v rekordně krátkém čase dvou let se podařilo látku vyvinout, opatřit patenty a najít výrobce.

„Polymer je dražší než hovězí albumin, ale je zároveň minimálně pětkrát nebo desetkrát účinnější. Jelikož ho výrobci budou používat méně než hovězího albuminu, vyjde je to ve finále levněji," pokračuje.

Už teď český Sophomer testuje šest diagnostických firem, z toho dvě patří ke špičce v oboru.

Eva Kézrová, krp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít