„Vrtáme do hloubky 6 centimetrů. Používám truhlářský, nikoliv běžný vrták, který mívají lidé v dílně. Musí to být ten s dlouhou spirálou, vejde se tam hodně objemu pilin,“ vysvětluje Pavel Hrabák, vedoucí oddělení Environmentální chemie na ústavu pro nanomateriály.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stromy můžou sloužit jako detektory nebezpečných pesticidů, zkoumají to vědci Technické univerzity v Liberci

Vrtákem dokáže jednoduše získat piliny kdekoliv v přírodě.

„Všechny stromy respirují, což znamená, že ztrácejí vodu ze své listové plochy a potřebují ji nahradit příjmem vody skrz kořenový systém. To je základní princip, který umožňuje aplikaci této metody,“ popisuje, jak je možné z pilin vyčíst to, jestli nejsou i 10 metrů hluboko v podzemní vodě nebezpečné pesticidy.

Metoda zvaná phytoscreening je ve světě známá delší dobu. Liberečtí vědci ale rozšířili seznam nebezpečných látek, které se takto dají odhalit.

„Vlastně se jedná o vlastní izomer z výroby lindanu, ten má ještě asi další čtyři výraznější izomery. Jsou to pesticidy zakázané asi před 30 lety. Lidstvo je vyrábělo, protože po válce bylo nutné zvýšit zemědělské výnosy,“ zdůrazňuje Pavel Hrabák a dodává:

„Nejvíce problematické jsou lokality, kde jsou skládky pesticidů. V Česku se to týká čtyř míst.“ Jedním z nich je třeba bývalý lom Hájek na Karlovarsku.

„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje Hrabák.

Odebrané vzorky zkoumá na hmotnostním spektrometru doktorandka Stanislava Vrchovecká: „Díky tomu můžeme zjistit, jestli jsme blízko kontaminovaných míst a jestli jsme daleko, případně jakým směrem ta kontaminace jde.“

Ve výsledku to znamená, že průzkumy podzemních vod jsou levnější až o stovky tisíc korun.

Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít