U Dačic na Jindřichohradecku na Moravské Dyji uhynuly stovky ryb. Zřejmě je otrávily splašky, které se do vody dostaly. Ryby uhynuly především na dvou až třech kilometrech řeky.
Soukromý investor chce vytěžený lom zasypat 1,5 milionem tun odpadu ze staveb. Okolní obce proti plánu protestují, protože se bojí zamoření podzemní vody.
Na ochranu řeky Odry upozorňují ochránci přírody, ekologové i kajakáři. Dobrovolně měří salinitu vody při sjíždění řeky. Podle nich kvůli znečištění hynou v Odře ryby i mlži.
Za úhyn vodních živočichů pravděpodobně může zlatá řasa, které se v Odře daří kvůli solance z odpadních vod. Rybáři a dobrovolníci v posledních dvou týdnech vylovili přes 600 kilogramů mrtvých ryb.
Vodní živočichové vlivem antidepresiv mění svoje chování, varují vědci. Problém má ale řešení. Kromě pokročilejších způsobů čištění vody zejména výrobu léků šetrnějších k přírodě.
OSN apeluje na země, aby urovnaly konflikty týkající se vodních zdrojů. Mezi celosvětové dopady nedostatku vody se řadí nucená migrace, nedostatek potravin nebo zdravotní hrozby.
„Překvapilo mě množství šupin, které se vyvážejí na skládky,“ říká Miroslav Šuta, odborník na životní prostředí a zdraví. Jde totiž o miliony tun ročně.
Odpad, v němž se občas vyskytnou také domácí spotřebiče, podle Furtuly unášejí přítoky Driny, když v nich po přívalových deštích nebo tání sněhu stoupne hladina vody a zaplaví místní skládky.
Ústecká Spolchemie vznikla v polovině 19. století a ve své době představovala skoro celý československý chemický průmysl. Po válce se ale podnik potýkal s komunistickým vedením i ekologií.
Ještě před třiceti lety si tento způsob života volili spíš bohémové a lidé na okraji společnosti. Teď je to přesně naopak. Pořídit si loď na okraji Paříže už může jen movitější klientela.
Mluvčí hasičů neví, jaké množství látky uniklo. V návěsu bylo více druhů chemických látek, i hořlavina. Na místě zasahovali hasiči v ochranných oblecích.
Odpadní vodu bychom měli vyčistit tak, aby se dala znovu použít alespoň jako užitková. To je jeden z výzkumných cílů hydrochemika Martina Pivokonského, který získal vyznamenání od Akademie věd.
„Jako indikátor je to velice užitečné. Naše metoda nám umožňuje odebrat 300 vzorků a vytipovat si místa, kde se potom vyplatí udělat návrty těžkou mechanizací,“ vyzdvihuje vědec Pavel Hrabák.
Ekolog Jan Husák se pokouší o objasnění havárie na řece Bečvě už dva roky. Podle České inspekce životního prostředí ji způsobily jedy, stále ale neexistuje přímý důkaz, odkud do řeky přitekly.
Podobnost s Bečvou stran nejistoty, zatuchlosti a vsouvání odpovědnosti do bot druhým je tu stejná s tím rozdílem, že tady dostala mezinárodní rozměr, píše v komentáři Ivan Štern.
„Mikroplasty máme v pitné vodě, v medu, v soli, máme je v jídle. Vlastně úplně nevíme, jaký vliv mají na naše zdraví. Určitě ale víme, že je to špatně,“ popisuje expert Ivo Kropáček.
Vědci z Akademie věd starou metodu zachytávání sinic zkoumají a zlepšují. Daří se jim to, stále to má však svá úskalí. Čištění vody tak musí neustále sledovat.
„Velké množství plastů v žaludku velrybě bránilo ve správném trávení, způsobilo kachexii (podvýživu a fyzickou slabost) a následně smrt,“ řekla profesorka Komninosová z univerzity v Soluni.
Kvalitu vody v řece Bečvě začne hlídat monitorovací stanice. První takové zařízení v Česku, které bude sledovat kvalitu vody nepřetržitě, už stojí na břehu řeky.
Spolana Neratovice mezi podniky vévodí kvůli vypouštění karcinogenů při výrobě surovin pro výrobu plastů. „Šlo o druhé nejvyšší množství zaznamenané v sedmnáctileté historii IRZ,“ uvedla Arnika.
Studie českých odborníků zkoumala vliv pervitinu ve vodě na chování pstruhů. „Ve chvíli, kdy jsme rybám odepřeli k pervitinu přístup, vyhledávaly jeho zdroj,“ říká hlavní autor studie Pavel Horký.
„Policisté na lince 158 přivítají jakékoliv svědectví, například zda někdo nemyl vozidlo v sousedství potoka, nebo zda někdo u potoka nemanipuloval s nějakými nádobami a podobně,“ uvedl mluvčí.
