Salinita Odry v Polsku stoupá. Ochránci si stěžují, že řeky jsou považované za dopravní cesty místo přírody
Řeka Odra v Polsku je přesolená. Salinita navíc v posledních týdnech narůstá. Ochránci přírody, ale i rybáři proto bijí na poplach. Kvůli vysokému obsahu soli se ve vodě množí toxické řasy, které zabíjí ostatní život. V ohrožení je praktický celý tok řeky.
„Sjíždíme Odru na kajacích z Odry do Berlína, takže kus poplujeme po Sprévě. Ideou té cesty je ukázat na potřebu ochrany řeky před znečištěním a ničením,“ vypráví ekolog, cestovatel a pořadatel Recycling Race Dominik Dobrowolski v maríně v Hlohově, kam doplul se známými na kajacích.
„Odra hodně lidí spojuje a to doslovně. Třeba já žiju ve Vratislavi, kamarád Sasha, se kterým sjíždíme řeku, je z Berlína. Nadace Viadrus je z Hlohova. Teď jsme tu potkali tebe a ty jsi z Česka,“ říká.
Dominik Dobrowolski a Sasha Groddeck ale nesplouvají řeku jen tak. Sasha má s sebou aparaturu, kterou sám sestavil, a kterou na různých úsecích řeky měří kvalitu, nebo možná spíš nekvalitu vody. A protože zrovna měří, jdeme za ním na molo.
Sasha, vysoký muž chránící si hlavu před sluncem kšiltovkou, sedí nad hladinou a zrovna má u sebe nejen poznámkový blok, ale hlavně velkou krabičku s miniaturním displejem s několika zdířkami, k ní má připojené sondy do vody a telefon.
„Je to prototyp, který teď na našem putování na kajacích zkoušíme,“ říká s tím, že na jeho podobě a možnostech nadále pracuje. Je to vlastně jednoduchý měřič na měření teploty vody, elektrické vodivosti a pH. Do budoucna bude prý taky umět měřit koncentraci kyslíku.
„Na té naší tour sestavuji takový profil řeky. Kde jsou překročeny jaké limity, nebo kde je voda naopak v pořádku. Do budoucna chceme udělat takovou síť dobrovolníků. Všichni, kteří se zajímají o Odru, si opatří nebo dostanou takový měřič – pořád na něm pracujeme,“ vypráví.
‚Vyplouvaly kolem nás jak balonky.‘ Na Odře opět hynou ryby ve velkém, může za to zřejmě zlatá řasa
Číst článek
„Taky máme aplikaci. Takže každý se bude moci přihlásit a nahrávat své výsledky měření do mapy. Je možné i přidávat obrázky, například pokud budou důkazem nějakého ekologického problému. Je to takový projekt občanské vědy. A nazývá se AI.CAN (AI.Citizen Sience Aqua Network – síť občanské vědy o vodě s použitím umělé inteligence – pozn. red.),“ popisuje.
Měření salinity
Sasha zrovna ponořil do vody sondu na měření vodivosti, která souvisí se slaností vody. Spouští aplikaci v telefonu připojeného k měřiči. Hodnoty se načítají. Telefon ukazuje 1770 mikroSiemens na centimetr. To je více než dvojnásobek polského limitu stanoveného pro říční vodu.
Salinitu v té chvíli měří i Marcin Zimny z nadace Viadrus, který vodu nabral do nádobky na teleskopickém držáku z hloubku asi 40 cm. Měřící zařízení, které trochu připomíná teploměr, si přinesl v kufříku. „Ukazuje mi to hodnotu 1546. Ten rozdíl našich výsledků může souviset s tím, že každý používáme jiný přístroj. Měřiče můžou být rozdílně kalibrované. Ale tak jako tak je to hodně.“
Pak mění koncovku měřiče. Sondu na měření koncentrace kyslíku pere v čisté vodě zbavené minerálů, kterou si s sebou přinesl v PET lahvi. Aspoň na chvíli čísla na displeji klesají. Dokud nevezme do ruky odměrku s žlutozelenou odebranou vodou z řeky a kroutí hlavou.
Hodnota je pořád vysoká. I když nižší, než kolik naměřil 9. června, kdy v zátokách Odry v Hlohově hynuly ryby a mlži. Během tří dnů jich rybáři v okolí města vytáhly z vody kolem 600 kilogramů. Tomasz Zimny vzpomíná, že tehdy odebraný vzorek vypadal jako minerálka – na skle se usazovaly bublinky vody.
Koncentrace kyslíku souvisí s rozkvětem prymnesium parvum toxických zlatých řas – kterým svědčí teplo, nižší stavy vody a hlavně vysoká koncentrace solí ve vodě. A taky dusičnany, které se do vody dostávají například s hnojivy z polí. Rozkvět zlatých řas v Odře v roce 2022 vedl k úhynu 1650 tun vodních živočichů v poškozeném úseku řeky. A katastrofy se ekologové a ochránci přírody obávají i letos.
„Před dvěma lety jsme byli svědky té ohromné tragédie na Odře. Vlastně žijeme na řekách, nedaleko toho poškozeného úseku. Od té doby se snažíme zjišťovat, co se to děje,“ popisuje svoji motivaci Sasha Groddeck.
Odra často páchne
Kolem Odry nebo na její hladině se pohybuje roky. Má rád její okolí. „Když ji sjíždíte, je to krása. To prostředí kolem ní. Ale má to háček. Ta voda často opravdu hrozně páchne. To přeci není dobře. To k sobě nejde. Je to kvůli odpadům. A není přeci dobře, že se k řece chováme jako ke stoce. To není skládka, není to kanál. To je součást našeho životního prostředí a my bychom měli dbát na jeho kvalitu.“
I podle Tomasze Zimneho z nadace Viadrus, která se zabývá i osvětou mládeže, pouhé měření salinity, koncentrace kyslíku, koncentrace dusíku a pH vody nestačí. „Všichni měří. Ale měření situaci Odry nezlepší. Potřebujeme konkrétní činy, konkrétní opatření.“
A jako jeden z problémů spatřuje například i v tom, že správa řek v Polsku spadá pod ministerstvo infrastruktury a ne ministerstvo klimatu a životního prostředí. Tak jsou řeky považované za maximálně dopravní cesty a důležitá je jejich použitelnost a ne zdravost.
Potřebu změnit přemýšlení o řekách a vodních tocích obecně přiznává i Dominik Dobrowolski, který pravidelně na přelomu dubna a května pořádá velkou úklidovou akci na Odře. Zájem o ochranu přírody je totiž podle něj u lidí „deklarativní“.
„To znamená, že lidi říkají, že se zajímají o ochranu přírody, ale jakmile už mají sami něco udělat, trochu upravit svůj životní styl, to už se tak moc nezajímají. Lidi pořád ještě hodně mluví, ale málo dělají.“ Budoucnost ale vidí pozitivně. Lidí, kteří víc dělají, než mluví, totiž prý přibývá.
