Emisní normy i pro lodě. Námořní doprava bude muset od roku 2020 snížit množství vypouštěné síry

Euro 4, Euro 5, Euro 6. Emisní normy, které známe ze silniční dopravy, nutí výrobce snižovat emise motorů osobních i nákladních aut a autobusů. Emise se řeší ale i na moři. Od 1. ledna 2020 budou platit přísnější pravidla mezinárodní námořní organizace. Lodě by měly z komínů vypouštět méně síry.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tanker (ilustrační foto)

Tanker (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay

1. ledna 2020 začne platit nové nařízení mezinárodní námořní organizace IMO, které zavádí limit pro síru na maximálně půl procenta. V současné době se totiž na moři používá takzvaná námořní nafta, jedná se ale o mazut. Ten má až 3,5 procenta síry, takže z komína pak vychází oxidy síry.

Nejen auta. Ovzduší v Praze znečišťuje i intenzivní lodní doprava na Vltavě

Číst článek

Za necelého dva a čtvrt roku by se měla nově začít používat klasická nafta nebo palivo, které bude obsahovat právě jen půl procenta síry. Už před rokem o tom rozhodl na svém 70. zasedání v Londýně výbor pro ochranu životního prostředí mezinárodní námořní organizace.

Cílem je snížit emise zdraví škodlivých látek. Na stránkách německého ministerstva pro životní prostředí se píše, že kdyby se zavedení přísnějších limitů odložilo až na rok 2025, tak by to vedlo k předčasnému úmrtí 570 000 lidí.

Místo mazutu nafta

V současné době už jsou oblasti, kde platí přísnější limity. Podobně jako se omezuje v Německu nebo Itálii a Francii vjezd některých aut do center měst, existují i zóny s určitými omezeními na moři.

Z mořského dna mizí vraky válečných lodí. Zloději je rozebírají kvůli oceli i mědi

Číst článek

Neekologické lodě, které produkují moc síry, nesmí do zón označovaných jako Sulphur Emission Control Area. Tam spadají všechny evropské přístavy, Baltské a Severní moře, dále pobřeží Kalifornie nebo lodě registrované v Evropě, které brázdí evropské vody.

Emise se dají snižovat tím, že se bude jezdit na naftu a ne na mazut. Nafta obsahuje méně síry. Ale je dražší a to dvakrát.

Nicméně i teď se v některých případech jezdí na naftu. „Někde v přístavu nebo v nějakých úzkých místech se musí přepnout pohon hlavního stroje na naftu, protože na mazut se manévrovat nedá. Je to proto, protože při manévrování klesají otáčky z těch nominálních 126 obrátek za minutu. Manévrové obrátky jsou 80. A teplota hlavního motoru značně spadne anebo se taky musí někdy zastavit při těch manévrech, tím pádem by se mohlo stát, že mazut zatuhne v palivovém systému. A to je téměř tragédie, takže tomu se snažíme vyhnout tím, že přepínáme na diesel,“ řekl Radiožurnálu kapitán Karel Zeman. Mazut je nutné ohřívat i v nádržích, jinak by se mohlo stát, že ztuhne.

LNG

Protože jezdit na naftu by bylo příliš drahé, řešením může být takzvaný scrubber, který zajistí čištění výfukových plynů. Zjednodušeně se dá říct, že je to něco jako odsíření elektráren.

Zájem Čechů o dovolenou na výletní lodi roste. Nejčastěji jezdí do Středomoří a Karibiku

Číst článek

Dalším možným řešením pak je jezdit na zemní plyn. O tom teď píšou Frankfurter Allgemeine Zeitung. Lodě mohou jezdit na LNG, což je zkapalněný zemní plyn. Ten se uchovává při teplotě -162 stupňů Celsia.

Tak se plyn i vozí v tankerech. A tam podobný systém vznikl. Plyn, když stoupne jeho tlak, se musí upouštět. A tak se začalo experimentovat s tím, že by se vstříkl do motoru společně s naftou. A tak se pomalu začaly některé lodě a jejich motory pohánět hybridně, chvíli na naftu a chvíli plynem. Přepnutí trvá pár sekund. Je to podobné jako když se v 90. letech začalo jezdit na LPG a řidiči musel přepínat mezi plynem a benzínem.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme