O čem zpívají kry? Zvuky ledovců mohou prozradit, jak Antarktida reaguje na klimatické změny
Příroda je plná zvuků. Některé z nich lidské uši určí velmi snadno, třeba ptačí zpěv nebo šumění moře. Zvuky ale dokážou vydávat i ledovce, a to takové, že by mohly klidně zaznít v hororovém filmu.
Geofyzik Julien Chaput z Coloradské státní univerzity, který mezi lety 2014 a 2017 vedl studii o struktuře a pohybu Rossova šelfového ledovce v Antarktidě, přirovnal zvuky ledovců ke hře na flétnu a někteří jeho kolegové dokonce ke zpěvu.
Frekvence zaznamenaných zvuků je ale příliš nízká, aby je lidské ucho dokázalo zachytit. Vědci proto původní nahrávku 1200krát zrychlili.
„Na rozdíl od Arktidy, kde je led většinou tenký, byla Antarktida vždy brána jako hodně stabilní. Teď se ukazuje, že různé části Antarktidy reagují svým osobitým způsobem,“ uvedl pro Český rozhlas Plus geolog a klimatolog Václav Cílek.
Podle něj může dojít i k destabilizaci části šelfu, protože o něco teplejší voda vniká pod ledovec a shora působí tlak sněhu. „V současné době víme, že se něco děje, ale zároveň glaciální měření představuje jeden z největších problémů: co je trvalé a co je okamžité,“ popisuje Cílek.
Analogie flétny
První postřehy o zvucích, které vydává pohybující ledovec, pocházejí z měření. Ledovec pokrývá několikametrová sněhová vrstva, která prakticky nepřestává vibrovat. Její struktura se mění v závislosti na povětrnostních podmínkách a teplotě, přičemž se změny týkají i frekvence vibrací.
Přirovnání k flétně zde dává smysl, protože u ní také záleží na tom, jak silně se do ní fouká a kudy vzduch proudí. Zjištění, jak „hrají“ ledovce, je ale vědecky velmi cenné.
Vědci doufají, že právě studium vibrací a jejich změn v průběhu času by mohlo pomoct zjistit, jak ledové plošiny reagují na čím dál tím rychlejší zahřívání planety.
Chaput a jeho kolegové zaznamenali sezónní změny ledovcové písně. Za zásadní považují změny při oteplení v lednu 2016, kdy byly zvuky hlubší, což naznačovalo, že se sníh a kousky ledu rozpustily a zpomalily šíření seizmických vln.
Po následném ochlazení už se ale původní zvuky znovu neobjevily, což ukazuje, že došlo k trvalejší změně ve vrstvách ledovce. Badatelé věří, že sledování vibrací jim do budoucna umožní mít trvalý přehled o tom, co se s ledovcem děje.
