Výpadek rybolovu je skutečně velký a citelný. Takhle situaci třeba popisuje majitel jedné z menších firem, která ulovené sledě zpracovává, Björn Lundgren. Jeho firma měla v plánu letos vyrobit asi pět tisíc plechovek naložených sleďů: „Tak, jak se to teď zdá, je sleďů v moři velký nedostatek. Něco takového jsem ještě nezažil. Úplně vymeteno. Zatím máme asi tak pět set plechovek.“

Část rybářů už kvůli situaci na severovýchodním pobřeží Švédska nevydržela a vydala se se svými loděmi jinam.

Samotní rybáři nevědí, proč sledi v moři chybí, ale situace už delší dobu není zrovna růžová. Ryby ubývají už sto let a teď se dospělí jedinci schopní reprodukce dostávají na úroveň, která ohrožuje celou populaci.

Příčinou je podle Magnuse Appelberga ze Švédské zemědělské univerzity nejen samotný rybolov, ale třeba i konkurenční ryby, jako jsou šproti, kterých je naopak od 90. let dost.

Zajímavým způsobem situaci ovlivňuje i rybolov samotný. Do sítí se chytí především velké kusy, ty nejsilnější, které se tak nestihnou rozmnožit.

Švédsku tak hrozí nedostatek sleďů. Jak řekl Lundgren, krize už tady je. Nedostatek by mohl být především takzvaného surströmmingu, tedy v překladu kyselých sleďů. Tohle jídlo je specialitou právě z pobřeží Botnického zálivu a je trochu nechvalně známé i ve světě.

Ryby se nasolí jen tak moc, aby nezačaly hnít, a nechají se v plechovkách fermentovat. Dostanou tak typickou kyselou chuť a především velmi silný zápach. I otrlí Švédové proto surströmming většinou jí jen venku, zpravidla na tradičním chlebu s bramborami a cibulí.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít