„Významné úseky hranice určují rozvodí nebo hřebeny ledovců, firnu (sněhu tvořeného malými ledovými zrny) či věčného sněhu,“ uvedla minulý týden švýcarská vláda. „Tyto útvary se mění v důsledku tání ledovců,“ stojí v jejím prohlášení.

Bern změnu oficiálně schválil v pátek, na řadě je teď Řím, který provádí poslední úpravy hranic. Poté, co obě země úmluvu ratifikují, představí konkrétní změny.

Ty se dotknou obcí Zermatt v jižním Švýcarsku a Cervinia v severozápadní Itálii pod Matterhornem, sedmou nejvyšší horou Alp. Úprava hranic nastane v okolí významných míst Testa Grigia, Plateau Rosa, Rifugio Carrel a Gobba di Rollin.

Není to poprvé, co se italsko-švýcarská hranice překresluje. V roce 2000 se hranice poblíž stanice lanovky Furggsattel u Zermattu posunula o 100 až 150 metrů, proto se lanovka od té doby nenachází v Itálii, ale ve Švýcarsku.

Posuny hranic souvisejí s táním ledovců a pohybem jejich hřebenů. Meteorologická služba Copernicus v posledních letech informuje o tom, jak rychle ledovce v Evropě tají kvůli rekordně horkým létům a klimatickým změnám.

Ledovec Theodul například mezi lety 1973 a 2010 ztratil téměř čtvrtinu své hmotnosti a hranice se tehdy posunuly o 100 metrů. Jeden z nejznámějších italských ledovců, Dosdè v italských Alpách, ustoupil za poslední rok o sedm metrů.

Kvůli klimatickým změnám ztratilo Švýcarsko mezi lety 2021 až 2023 až deset procent svých ledovců, obzvláště na východě a jihu země v okolí Matterhornu. „Švýcarské ledovce tají stále rychleji,“ uvedla švýcarská Akademie věd. „Rychlost tání je dramatická: za dva roky jsme ztratili tolik ledu jako v letech 1960 až 1990,“ upozornila učená společnost.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít