Z farem postupně mizí ptačí druhy, změny v zemědělství jsou pro ně nevhodné, tvrdí vědci
Ze zemědělské půdy mizí ptačí druhy, upozornili vědci z Akademie věd. Důvodem jsou podle nich změny v zemědělství a přeměna farem do podoby, která není vhodná pro život ptáků, uvedla v úterý Akademie věd v tiskové zprávě. Zemědělské farmy jsou podle vědců pro ptáky útočištěm, které je chrání před nehostinným prostředím okolní obhospodařované krajiny.
Ptáci mají podle vědců v okolí modernizovaných farem horší podmínky k hledání potravy a k hnízdění. Podle Martina Šálka z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd se na modernizovaných farmách nachází třikrát méně ptáků než na původních farmách, slabší je také druhová diverzita ptáků.
Kdo vám létá na krmítko? O víkendu se hromadně sčítají opeřenci, Ptačí hodinka je pro každého
Číst článek
„Stejně tak i počty hnízd synantropních ptáků zde byly několikanásobně nižší: 1,6krát méně hnízd vrabce domácího, 8,7krát nižší počet hnízd jiřiček a 9,8krát nižší počet hnízd vlaštovek,“ uvedl Šálek. Studii o rizicích v důsledku modernizace farem zveřejnili vědci v časopise Journal of Applied Ecology. Synantropní živočichové žijí v těsné blízkosti lidských obydlí.
Z výzkumu vědců mimo jiné vyplývá, že v nově postavených stájích chybí půdní prostory, což znemožňuje hnízdění nejen ptáků, ale i dalších zvířat, třeba netopýrů. Například vlaštovkovité druhy nemohou na ocelové materiály „nalepit“ svá hnízda, jiné druhy zase k hnízdění postrádají dutiny a štěrbiny.
Ochrana biodiverzity
Problém podle vědců představuje i modernizace technologií. „V nových stájích je již standardem používání loží vystlaných pískem či plastickým stelivem, bezstelivových boxů, roštových podlah, ventilátorů sloužících k lepší cirkulaci vzduchu a mechanických systémů pro odstraňování hnoje mimo budovy do uzavřených skladovacích jímek. To vše vede k snížení vhodného substrátu pro vyvíjející se hmyz, který je pro většinu ptáků a jejich mláďat primárním zdrojem potravy během hnízdění,“ vysvětlil Šálek.
Ptáci ve velkochovech nemají šanci. Nákaza se šíří kvůli stresu i koncentraci zvířat, míní odbornice
Číst článek
Modernizace a výstavby nových farem jsou podle něj financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Jako příklad zmínil Šálek modernizaci 6900 farem v Programu rozvoje venkova pro Českou republiku na období 2014 až 2022, na kterou se dalo 755 milionů korun.
„Je samozřejmé, že modernizace farem s chovem skotu je důležitá pro posílení konkurenceschopnosti živočišné výroby, ptákům ale ve stávající podobě má silně negativní vliv na biodiverzitu,“ řekl Šálek.
Zabránit úbytku ptáků na farmách je podle něj možné drobnými a levnými úpravami. Jmenoval například možnost vyvěsit budky a polobudky pro dutinové hnízdiče, vystavět hnízdní věže nebo umělé hnízdní košíčky, případně zužitkovat stavební materiál z hrubých povrchů (třeba beton), na který si ptáci připevní svá hnízda.
Zároveň je podle Šálka důležité podporovat stanoviště, kam se ptačí druhy přesunuly nebo kam byly vytlačeny. Mezi taková místa patří podle vědců mimo jiné menší rodinné farmy, jež dodržují tradiční chov hospodářských zvířat.
