Dobrý houbař po sobě zanechá les, jako by tam nebyl. Houbu vydloubne a okolí nezdupe, radí mykolog
Hub ubývá. Může za to průmysl, zemědělská výroba, eutrofizace půdy, která byla původně na živiny chudá, kůrovcová kalamita a mizení lesů i necitlivé houbaření. Ale ze všeho nejvíc změna klimatu, říká pro jihočeský rozhlas mykolog Miroslav Beran.
„Když jsem si jako kluk zapisoval houby na Táborsku, tak celé léto jsem tam měl zápisy hřibovitých hub. Stále něco rostlo, málokdy byla pauza. Dnes jsou pauzy velké. Vzrostl počet tropických dnů a houby to nemají rády,“ upozorňuje v českobudějovickém vysílání Beran, spoluautor seznamu ohrožených hub z Jihočeského muzea.
„Zhruba od roku 2015 máme víceméně suché období. Množí se extrémy. A to houbám nevyhovuje,“ říká.
Některým ale ano, například se v Česku stále častěji objevuje hlíva čepičkatá. „Roste na jaře na osikách a topolech. Je nápadná a před deseti patnácti lety v jižních Čechách rozhodně nebyla. Je to houba teplomilná, takže je jasné, proč se sem nasouvá,“ odkazuje se mykolog na globální změny klimatu.
Hlíva čepičkatá patřila ještě před dvaceti lety v Česku k ohroženým druhům. Tak ji zachytil Červený seznam hub, který vyšel v roce 2006 a zmapoval výskyt skoro devíti stovek hub v Česku. Tedy těch hub, které se v Česku vyskytují s plodnicí a jsou okem viditelné, tomu říkají odborníci makromycety.
16:13
Nerostou. Na houby je teď v Česku sucho, do budoucna je podle mykoložky ohrožuje i mizení lesů
Číst článek
Houby, které měly v Česku žít, ale mykologové je nenašli, označili za nezvěstné. Výskyt odborníci dnes potvrzují z analýzy půdy.
„Ještě v 70. a 80. letech, kdy bylo takzvané druhé období kyselých deští, se zjistilo, že houby mizí, které tam v minulých dekádách byly. Tehdy se to zkoumalo na základě plodnic, místo 150 druhů jich mykologové na stejném místě našli třeba jen pět,“ popisuje Beran a pokračuje:
„Tehdy ještě nebyly vyvinuty dnešní metody, kdy se dá z půdy zjistit, jaká podhoubí v půdě jsou. Takže nevíme, jestli tehdy ty houby zmizely úplně, nebo jestli jenom přestali fruktifikovat, přestali vytvářet plodnice. Zajímavé je, že v 90. letech se řada druhů zase objevila. Je to důvod domnívat se, že houby tam byly v podobě mycelia, ale podmínky jim nedovolily vytvořit plodnici.“
Jiným houbám ale kyselé deště vyhovovaly. „Řada lidí si všimla, že v 80. letech byl hřib žlučový velmi hojnou houbou a dnes už ne. Některé houby mají schopnost přežívat v půdě a počkat si na lepší podmínky, i když některým vyhovují ‚ty horší‘.“
Cestování po větru
Houby migrují, proto se mohou objevovat tam, kde dřív nerostly. Využívají k svých výtrusů a taky větru.
23:06
Dětí se na ztrátu lesa nikdo neptá. Ale roli sucha a člověka si uvědomují, zjistila psycholožka Klocová
Číst článek
„Někdy i hmyzu, hadovka smrdutá jej láká na slizovitou hmotu, ve které ty výtrusy jsou. Anebo člověka, protože ten také přenáší houby a tím výtrusy šíří,“ říká Miroslav Beran, který má v Jihočeském muzeu poradnu pro houbaře.
Kam se houby dostanou, tedy není vědomé rozhodnutí organismu, ale soubor vhodných podmínek. „Výtrus je lehký a je unášen větrem do náhodných směrů.“
Také k rozmnožení potřebují houby, aby se sešlo více příznivých podmínek.
„U většiny hub je třeba, aby se dvě primární podhoubí vyklíčená z pohlavně různě orientovaných výtrusů spojila v sekundární podhoubí a teprve na tom se mohou tvořit plodnice. Musí se tedy sejít více okolností: dva výtrusy, blízko sebe a ještě pohlavně odlišné. Pravděpodobnost, že se to povede, je malá. I proto je výtrusů tolik,“ vysvětluje mykolog.
Vydloubnout a nezdupat
Beran houbařství příliš nepodporuje: „Ideální by bylo, kdybychom houby nechávali volně růst a do jejich životního cyklu nikterak nezasahovali.“
4:02
Věda pro děti: Jak dlouho žijí nejstarší stromy a co se dá poznat z letokruhů?
Číst článek
„Ale když jsem tedy houbař, tak budu chtít, abych příště zase nějaké houby našel. Takže chci, aby to místo po mně vypadalo, jako že jsem tam nebyl. Proto vydloubnout houbu. Odřezky skrýt, schovat přímo do půdy. Co nejméně to tam pošlapat, protože právě pošlapání je škodlivější než sběr plodnic – tím se totiž naruší vodní režim, je to jako pole, po kterém přejede těžký traktor,“ zdůrazňuje mykolog.
Lepší je také sbírat jenom ty plodnice, které nejsou malé, staré ani červivé. „Brát to s úctou, jsou to dary lesa,“ dodává Beran.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
