V Praze by kolem roku 2050 mohlo klima odpovídat současnému Tbilisi, říká expert
Aktuální vlna veder zřejmě nebude v budoucnu ničím ojedinělým. Podle Vojtěcha Koteckého z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy je třeba začít se na výkyvy počasí intenzivně připravovat. V rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl, že změny klimatu jsou výraznější, čím blíž jsme pólu.
Jde v uvozovkách jen o to, že se musíme připravit na častější extrémy, nebo pokud zůstanu například u vysokých teplot, může dojít i k jejich navýšení?
Dá se počítat s oběma věcmi. Za prvé se bude zvyšovat pravděpodobnost těch extrémních situací, které už jsme v minulosti mohli zažít anebo teď zažíváme, a zároveň s tím, jak roste globální průměrná teplota, se posouvá ta v uvozovkách hranice možného.
Takže se začíná stávat možným, že teplota dosáhne čísel, která by byla extrémně nepravděpodobná anebo prakticky nemožná v daných klimatických pásmech v minulosti.
To znamená, že když má Paříž plán: Paříž v 50 °C, tak i to může být skutečně realita?
Já bych nerad spekuloval o tom, kam se mohou dostat extrémy v příštích desetiletích. Ale můžeme se podívat na jednu konkrétní věc, o které víme.
Na začátku týdne se budou teploty blížit třiceti stupňům. K jeho konci dojde k výraznému ochlazení
Číst článek
Před několika lety skupina vědců udělala výzkum, ve kterém modelovali očekávatelné klima v různých evropských a dalších městech v případě, že budou změny klimatu postupovat tak, jak teď očekáváme.
A v případě, že se nám podaří relativně rozumně snížit emise skleníkových plynů a globální průměrná teplota postoupí někam kolem dvou stupňů nad úroveň před průmyslovou revolucí (což je to, na čem se domluvilo mezinárodní společenství) bude v Praze někdy kolem roku 2050 klima odpovídající současnému Tbilisi. To je klima, které střední Evropa patrně nikdy od doby před dobou ledovou nezažila.
Podle jiné studie se přišlo na to, že Evropa se zahřívá rychleji než mnoho jiných částí světa včetně Spojených států. Čím je to způsobené?
Možná daleko smysluplnější je dívat se na jednotlivé části jednotlivých kontinentů, protože i třeba ve Spojených státech jsou velké rozdíly. Mezi například jihozápadem, tou pouštní částí Spojených států, která je daleko více postižená, a oblastmi na východním pobřeží.
Stejně tak v Evropě je úplně jiná situace ve Středomoří než ve střední Evropě. Jsou tady rozdíly mezi kontinentálnější částí Evropy na východě a oceánštější částí na západě. Takže daleko větší smysl má dívat se dovnitř jednotlivých kontinentů.
Obecně ale platí, že čím blíže jste k pólu, tím je ten dopad změn klimatu větší. Změny budou patrně mnohem větší třeba v Evropě nebo Severní Americe oproti dejme tomu tropickému pásmu.
Přizpůsobení se klimatu
Mohla by klimatická změna a s ní spojené častější vlny veder třeba zvrátit migraci lidí směrem do měst, která se stanou v důsledku vysokých teplot prakticky neobyvatelná?
Myslím si, že to může být spíš jeden z faktorů, které budou do rozhodování lidí vstupovat. Hodně bude záležet za prvé na tom, jak se bude měnit sociální ekonomická situace na venkově a za druhé, a to je možná mnohem důležitější, to, jak se jednotlivá města budou, anebo nebudou přizpůsobovat změnám klimatu.
Zrušená výuka a nedostatek vlastní elektřiny kvůli klimatizaci. Francii sužuje vlna veder
Číst článek
My nemusíme být pasivní. Měli bychom se v příštích letech a desetiletích velmi intenzivně připravovat na to, že naše klima bude vypadat úplně jinak, než jsme si zvykli v dobách našeho dětství a mládí. Budeme na to muset připravit život ve městech. Bude se muset změnit struktura měst, budovy, které ve městech máme a tak dále.
Budeme muset jako společnost také třeba přizpůsobit náš životní styl vysokým teplotám?
My máme v Evropě docela pěkný živý příklad před sebou. Je oblast, která žije v podstatně teplejším podnebí. Vždycky žila v podstatně teplejším podnebí než my. A totiž Středomoří.
A je docela možné, že některé zvyky ze Středomoří anebo třeba právě ze zemí jako je Gruzie, začněme postupně přebírat, protože se stanou nezbytností i ve střední Evropě. Možná budeme i ve střední Evropě v letních měsících mnohem méně aktivní v odpoledních hodinách a podobně.
