Vědci objevili v Jižní Americe zkameněliny želv, které byly velké jako osobní auto
Před 13 až sedmi miliony let se vodami současné Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosilie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.
O objevu ve středu v odborném časopise Science Advances informovali vědci z univerzity Del Rosario v Bogotě. Fosilie nalezli v kolumbijské poušti Tatacoa a v okolí města Urumaco na severu Venezuely, které je významným paleontologickým nalezištěm. Druh stupendemys geographicus zde obýval rozsáhlé mokřady, které zabíraly velkou část Kolumbie, Venezuely, Brazílie a Peru v době, kdy ještě neexistovaly řeky Amazonka či Orinoko.
Želva dosahovala délky až čtyř metrů a vážila okolo 1,25 tuny. Co do velikosti ji předčí pouze zástupci rodu archelon, kteří měli téměř dvojnásobnou hmotnost a žili zhruba před 70 miliony lety, píše Reuters.
Vědci našli v Číně nejstarší fosilii živočicha, žil před 550 miliony let. Jde o průlom ve výzkumu evoluce
Číst článek
„Stupendemys geographicus byly obrovské a těžké želvy. Pokud započítáme hlavu, krk, krunýř a končetiny, největší zástupci tohoto druhu se co do velikosti a délky vyrovnali sedanu,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu, paleontolog Edwin Cadena.
Jedly ryby i hady
„Stravovaly se rozmanitě, jedly malá zvířata – ryby, kajmany, hady i měkkýše či vegetaci, hlavně ovoce a semena,“ dodává vědec, podle kterého stavba těla želvy naznačuje, že žila převážně na dně velkých řek a jezer.
Velikost želvám pomáhala ubránit se dalším ohromným plazům, kteří v tehdejších mokřadech žili, včetně jedenáctimetrového kajmana rodu purussaurus a desetimetrového příbuzného dnešních gaviálů z rodu gryposuchus. Jedna z želvích fosilií byla dokonce nalezena s pěticentimetrovým zubem zaraženým v krunýři.
Hluboké šrámy na krunýřích si však mohli při boji o teritorium či samičky navzájem způsobit i želví samci. V přední části krunýře měli totiž dva velké špičaté výrůstky, které pravděpodobně používali při boji.
