Pro vědce mohou zachráněné želvičky sloužit jako „indikátory znečištění oceánu“, protože mnoho z nich stihlo za krátkou dobu sežrat malé kousky plastů, které se jim usazují v těle.
„Samci polárních sobů ztratí v boji třetinu váhy, samice se naopak soustředí na to, aby váhu nabraly,“ upozorňuje vědkyně. Samci navíc ztratí paroží, samice se jím dál můžou bránit.
Želvy dlaždicovité jsou podle Červeného seznamu Mezinárodního svazu ochranu přírody ohroženým druhem. Příčinou je vedle ztráty přirozeného prostředí ilegální obchod na asijských trzích.
Únosce želvu na začátku srpna sebral z bazénku v atriu muzea, strčil ji do kapsy a i s ženou a dítětem rychle muzeum opustil. Zachytila je ale bezpečnostní kamera.
Záznamy o dávných jaderných testech se ukládají ve vrstvách želvího krunýře. Právě z nich jsou vědci schopní zhruba vyčíst míru kontaminace po jaderných testech.
Želva záhadná je všežravá a vede obojživelný způsob života. V pražské zoo se ji kdysi podařilo poprvé rozmnožit ještě předtím, než ji vědci oficiálně pojmenovali jako želvu záhadnou.
Mezinárodní tým vědců zmapoval pohyby karet pravých, které migrovaly ze svých hnízdišť. Želvy obvykle urazily dvakrát delší cestu, než bylo třeba, aby dosáhly svého cíle.
Suhas Pavár ze skupiny ochrany divoce žijících zvířat a plazů uvedl, že se místní lidé rozhodli želv zbavit, protože jim ujídaly ryby, které místní nelegálně chovají v jezeře.
Společenství vlastníků nesmí zakazovat krátkodobé pronájmy, píšou Hospodářské noviny. A Mf Dnes se věnuje želvám v českých rybnících. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Nové chování mohla způsobit neobvyklá kombinace obrovské kolonie rybáků obecných a přítomných želv. Rybáci za sebou nechávají zbytky ryb a slabá mláďata,“ uvedl vědec.
První fosilie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.
Místní odbornice na péči o želvy Emily Mirowská řekla, že desítky těchto navrátilců přinesených z pláže od začátku sezony uhynuly. Každá jedna mrtvá želva prý měla v těle plasty.
Španělská policie zadržela dva Němce, kteří provozovali nezákonný obchod s chráněnými želvami na Mallorce. Kriminalisté tam objevili přes 1100 želv a 750 vajec náležejících k 62 různým druhům.
Změny klimatu ohrožují mořské želvy. Kvůli vysokým teplotám a suchu se totiž líhnou převážně samičky. Nízký počet samců by mohl znamenat vážné riziko pro zachování populace.
Světové populace mořských želv jsou zřejmě na vzestupu. Vědci z Aristotelovy univerzity v Soluni totiž zjistili, že po historickém úbytku se želvám v posledních letech začíná znovu dařit.
FOTO UVNITŘ. Pozor na to, kam házíte mince pro štěstí. V některých bazénech a kašnách je totiž mohou najít nenasytná zvířata, která sežerou, na co přijdou. To je i případ 25leté mořské želvy z Thajska. Ta polykala mince od turistů tak hamižně, až jí z toho prasknul krunýř a zasáhnout museli zvěrolékaři. Informuje o tom agentura Reuters.
Po celém Česku se pomalu rozšiřují nepůvodní druhy živočichů. Patří mezi ně i želva nádherná ze Severní Ameriky. Tu do volné přírody vypouští nezodpovědní chovatelé. Zatím se nemnoží, to se ale s oteplováním klimatu může změnit.
Populaci vzácných želv na Galapágách ohrožují přemnožené krysy. Souostroví, které mnozí označují za poslední ráj na Zemi, bylo v minulosti proslulé nedotčenou přírodou s množstvím původních druhů zvířat. Pak ale na Galapágy vstoupil člověk a přivezl s sebou i nebezpečné hlodavce. Želvám však škodí nejen krysy.
Pražská zoo si připsala velký úspěch. Jejím chovatelům se jako prvním na světě podařilo v umělém prostředí rozmnožit vzácné indické želvy korunkaté. Cestu k úspěchu jim ukázala i pozorování indických rybářů.
Na Galapágách uhynul poslední známý exemplář želvy abingdonské, vzácného poddruhu želvy sloní. Samec jménem Osamělý George byl podle odhadů starý asi sto let.
