Umělá inteligence rozluštila část zuhelnatělých svitků zpod Vesuvu. Vědcům se dosud rozpadaly v rukou
Tři mladí vědci dokázali to, co se nikomu za téměř 2000 let nepodařilo. Rozluštili části zuhelnatělých svitků z Herculanea, které přežily výbuch sopky Vesuv. Texty jsou přitom pro lidské oko prakticky nečitelné. A lidem, kteří dosud chtěli dokumenty rozvinout, se rozpadaly v rukou. Trojice proto musela použít moderní technologie a umělou inteligenci, informuje německý veřejnoprávní server Deutsche Welle.
Antické svitky z Herculanea náhodně objevil začátkem 18. století dělník, který v místě někdejšího města zničeného po erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu kopal studnu.
Našlo se přibližně 1100 zuhelnatělých dokumentů, které podle všeho pocházejí ze starověké knihovny luxusní vily některého z římských politiků. V domě zřejmě žil Lucius Calpurnius Piso Caesoninus, tchán slavného Julia Caesara. A sbírka je jedinou dochovanou rozsáhlejší knihovnou z antických časů.
Od té doby se mnoho lidí pokoušelo svitky rozvinout, ale většina snah o přečtení zuhelnatělých dokumentů, které zůstaly po staletí srolované pod zemí, skončila jejich poničením.
Nyní ale nastal průlom. Tři mladí vědci získali hlavní cenu v soutěži Vesuvská výzva za rozluštění prvních pasáží z extrémně křehkých dokumentů, který nikdo po téměř 2000 let nerozbalil, popsuje Deutsche Welle.
Virtuální rozbalení
Vítězové Youssef Nader, Luke Farritor a Julian Schilliger dokázali pasáže přečíst, aniž by svitky rozbalili. Podařilo se jim odhalit asi 15 sloupců textu, konkrétně zhruba 2000 znaků, což odpovídá zhruba pěti procentům obsahu jednoho svitku.
V Itálii našli mramorové desky z doby císaře Hadriána. Nabízejí pohled do panovnického ‚deníku‘
Číst článek
„Vzkřísili jsme starobylý svitek z popela, čímž pokračujeme v oslavě neuvěřitelného příběhu lidské vynalézavosti,“ popsal své dojmy z objevu Nader, egyptský doktorand biorobotiky v Berlíně. „Je to čest přispět ke znovuobjevení kapitoly lidských dějin, která byla částečně zastřená,“ doplnil švýcarský student robotiky Schilliger.
K přečtení textů jim pomohla technika zvaná virtuální rozbalení. Použili při tom počítačovou tomografii, tedy rentgenové snímky s vysokým rozlišením, a poté technologii strojového učení, pomocí které vědci odhalili na svitku místa s inkoustem, a tím pádem i písmena.
„Tohle kompletně mění pravidla hry,“ řekl Robert Fowler, emeritní profesor řečtiny na Bristolské univerzitě a předseda Herculaneum Society, pro britský The Guardian. „Existují stovky těchto svitků, které čekají na přečtení,“ doplnil.
Dosud neznámé texty, jejichž části se vědcům podařilo rozluštit, patří pravděpodobně filozofovi Filodémovi. Píše v nich o dobrém životě díky potěšení z hudby a jídla.
„Je autorem Epikúrův následovník, filozof a básník Filodémos, Vergiliův učitel? Zdá se to velmi pravděpodobné,“ poznamenal profesor Richard Janko z Michiganské univerzity.
Jeden z organizátorů Vesuvské výzvy, profesor informatiky Brent Seales z Kentucké univerzity, pracoval na rozluštění herkulánských svitků po celá desetiletí. K vypsání soutěže se spolu s dalšími rozhodl v březnu 2023. A vývoj nabral spád.
Právě Farritor, vysokoškolský student a stážista ve SpaceX, na podzim 2023 jako první rozluštil celé starořecké slovo: ΠΟΡΦΥΡΑϹ, v přepisu porphyras, což znamená purpurový. Seales tehdy označil tento průlom za obdobu přistání člověka na Měsíci.
A v říjnu byl doktorand Nader už schopen přečíst několik sloupců textu. Schillinger, švýcarský student robotiky, pak pomohl s 3D mapováním papyrových svitků.
Hlavní cenou ve Vesuvské výzvě bylo pro trojici vědců 700 000 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 16,2 milionu korun. Další výzvou je do konce letošního roku přečíst většinu svitku.
